Kůrovec — postrach českých lesů, odolnější než ranní mrazík na Šumavě. Nový výzkum, na kterém se podíleli vědci z Česka, Švédska a Německa, ale slibuje obrat v boji se škůdcem, který nám v posledních letech překreslil krajinu.

Foto: Erling Jirle

Ztráty kvůli kůrovci se už nepočítají jen na stohy dřeva — mizí nám kus rodného lesa. Na obnovu často chybí lidé i peníze. Výzkumníci tedy hledají cesty, jak zásah kůrovce alespoň zpomalit. A letos se objevil nápad, který má šanci změnit pravidla hry — tentokrát bez klišé.

Objev, který vede k novým pesticidům — a možná i k chytrým pastím

Vědecké týmy vůbec poprvé charakterizovaly čichové receptory kůrovce smrkového. zní to trochu technicky, ale ve zkratce: původce žloutnoucích hor začínáme chápat stejně detailně, jako šéfkuchař suroviny v michelinské restauraci.

• Kůrovec podle expertů „čte“ okolí především nosem — tedy přes komplexní čichové receptory na tykadlech.
• Dosud jsme ale nevěděli, které receptory reagují na jaký feromon — chemickou zprávu, kterou se brouci dorozumívají a díky níž nacházejí nové stromy i partnery.
• Vědcům se podařilo najít a popsat 73 typů těchto pachových receptorů, z toho dva opravdu do hloubky.

Proč je to taková pecka? Ty dva zmapované receptory reagují na látky ipsenol a ipsdienol — „sociální média“ kůrovců. Pokud je dokážeme napodobit nebo zablokovat, můžeme zásadně narušit jejich komunikaci.

Feromon jako zbraň: Dvě cesty využití

Možností se teď nabízí víc než jen tradiční otrávené pasti. Najít látky, které receptorům „voní“ ještě víc než ipsenol a ipsdienol, a zmást kůrovce, to je plán číslo jedna. Experimenty běží třeba i v laboratořích Mendelovy univerzity v Brně.

• Přerušit dorozumívání mezi brouky znamená zastavit množení a šíření po nových stromech.
• Druhou cestou je využití těchto objevů v praxi — v podobě biosenzorů pro lesníky.

A teď něco pro praxi: Vývoj biosenzorů běží už pár let a jejich testování na Vysočině dodává naději, že brzy budeme napadené stromy nacházet rychleji než parta houbařů z Kopřivnice najde hřiby po dešti — a to i v obtížně dostupných porostech. Včasná detekce umožní rychlé odvezení dřeva a zabrání lavinovému šíření.

Co to znamená pro české lesy v roce 2025?

Možná je doba, kdy jsme lesní škody sváděli jen na počasí, minulostí. Nové poznatky dávají šanci na chytřejší obranu — a to s aktivní rolí místních expertů i univerzit. Zní to možná složitě, ale princip je jasný: lepší porozumění biologii nepřítele = větší šance na vítězství.

Pokud vás téma zaujalo, sledujte novinky ze světa ekologie — podobné inovace mohou být vaší „záchrannou sítí“ i ve vašem lese. A kdo ví — třeba za pár let budou biosenzory vyrábět čeští startupisté a kůrovci budou mít v Čechách těžké časy.