Zimní slunovrat představuje nejkratší den a nejdelší noc v roce a astronomicky označuje začátek zimního období na severní polokouli. V roce 2025 se tento jev odehraje v neděli, 21. prosince, v 17:03 středoevropského času. Od tohoto okamžiku, až do letního slunovratu, který nastane 21. června 2026, se budou dny postupně prodlužovat, zatímco noci se zkracují v souladu s přirozeným cyklem ročních období.
Ačkoli zima začíná podle meteorologického kalendáře 1. prosince, astronomický začátek zimního období nastává právě se zimním slunovratem, kdy se na obloze proměňuje zdánlivá poloha Slunce a odráží skutečný pohyb Země kolem něj.
Proč jsou noci delší během zimního slunovratu
„Fenomén prosince označuje dobu, kdy se poloha Slunce kolem poledne mění jen velmi málo, což znamená, že v období zimního slunovratu je téměř stabilní na obloze. Teprve poté začíná Slunce postupně stoupat výše během dne, což signalizuje, že dny se začínají prodlužovat,” uvedl Adrian Šonka, astronom z Astronomické observatoře „Amiral Vasile Urseanu” v Bukurešti pro Digi24.ro.
Během zimního slunovratu noci dosahují nejdelšího trvání v celém roce, protože Slunce se na obloze zvedá velmi málo a zůstává viditelné pouze po krátkou dobu. Ve středních šířkách Rumunska, kolem 45°, se Slunce zvedá na pouhých přibližně 21° nad horizontem. V těchto podmínkách dosahuje den ročního minima – v Bukurešti přibližně 8 hodin a 50 minut -, zatímco noc trvá téměř 15 hodin a 10 minut.
Na rozdíl od letního slunovratu zůstává Slunce během zimního slunovratu velmi nízko na obloze i ve středu dne. Z tohoto důvodu dopadají jeho paprsky pod nízkým úhlem a stíny objektů jsou delší než v jakýkoli jiný den v roce.
Význam astronomického jevu
„Zimní slunovrat označuje začátek astronomické zimy, okamžik, kdy Slunce dosahuje nejjižnější polohy na nebeské sféře, přibližně 23°27′ jižně od rovníku, nad poledníkem zvaným ‚Tropik Kozoroha’. V tento den se východy a západy Slunce symetricky posouvají na jih od východních a západních kardinatálních bodů, čímž určují nejkratší den a nejdelší noc v roce,” dodal odborník pro Digi24.ro.
Původ názvu slunovrat
Slovo slunovrat pochází z latinského „solstitium”. Tento termín se skládá ze slova „sol”, což znamená „slunce”, a „stitium”, odvozeného od slova „stiti”, což znamená „zastavit se”. Odtud pochází i definice slova jako „nehybné slunce”.
Tradiční zvyky spojené se zimním slunovratem
Tradiční zvyky spojené se slunovratem mají velmi staré kořeny. Nejstarší písemná zmínka o svátku věnovaném návratu Slunce pochází z antické Mezopotámie, více než 4000 let zpět. Tato slavnost, trvající 12 dní, měla za cíl pomoci bohu Mardukovi (nejvyššímu bohu Mezopotámie, považovaném za ochránce pořádku a rovnováhy vesmíru) obnovit pořádek nad chaosem v regionu na další rok.
Dalším významným prvkem tradic slunovratu jsou megalitické stavby, které sledují dráhu Slunce, jako je „Stonehenge” v Anglii nebo „Newgrange” v Irsku. Podle výzkumníků byly kameny v Stonehenge, datované kolem roku 2050 př. n. l., uspořádány tak, aby sluneční paprsky dopadaly přesně při západu v den zimního slunovratu.
Podle lidových pověr během nocí slunovratu kouzelně rozkvétá kapradina, a ti, kteří se jí podaří zachytit, se těší štěstí v lásce a prosperitě v domácnosti. Ačkoli kapradina je nízká rostlina, která nekvete a rozmnožuje se pomocí spor, legenda přežila v lidovém folklóru, odrážející touhu lidí nalézat ochranu a štěstí v nejtemnějších nocích roku.
V rumunské lidové tradici slunovrat symbolizuje obnovu energie domácnosti a rodiny. V některých oblastech země lidé zapalují rituální ohně, čistí domácnosti a připravují speciální jídla k odvrácení zlých duchů a přilákání štěstí do nového roku.
