Bylo prokázáno, že mozek prochází během svého života významnými změnami, přičemž výzkum ukazuje, že tyto změny neprobíhají plynule, ale spíše ve specifických „biologických kapsách“. Taková zjištění přinesla rozsáhlá studie provedená na univerzitě v Cambridge, která analyzovala více než 120 000 MRI z mezinárodních databází.

V této studii vědci identifikovali čtyři věkové období, ve kterých dochází ke změně struktury mozku. Tyto období mohou být vnímána jako časová mapa stárnutí mozku, která je mnohem složitější, než jsme si původně mysleli.

První fáze: Dětský mozek

Od narození do devíti let se mozek nachází ve fázi, kterou vědci označují jako „dětský mozek“. V devíti letech začíná fáze „dospívání“, což je první významná změna ve vývoji. V tomto období dosahuje mozek svého maximálního objemu. Vše se vyvíjí rychlým tempem: paměť, jazyk, myšlení a regulace emocí. Děti se učí téměř bez námahy, avšak v tomto věku mohou mít vnější faktory jako stres, spánek a rodinné prostředí trvalý vliv. Mozek je velmi vnímavý, a to jak pozitivně, tak negativně. Autoři studie uvádějí: „Mezník devíti let je spojen s klíčovými etapami kognitivního, behaviorálního a mentálního vývoje.“

Druhá fáze: Dospělost

Na začátku třicátých let, přesněji ve 32 letech, nastává druhý významný obrat. Tento přechod je nejvýznamnější, protože trvá více než tři desetiletí. Mozek se reorganizuje a mění se jeho „zapojení“, když přechází do „dospělého“ módu. Objem bílé hmoty, která umožňuje rychlý a organizovaný tok informací v mozku, dosahuje maxima. Některé spojení se posilují, jiná zanikají, protože už nejsou potřebná. V tomto věku se člověk lépe zná a rozhodování je jasnější a rozvážnější. Mnozí lidé popisují toto období jako období vnitřní stability. „Toto období stability mozkové sítě odpovídá plošině z hlediska inteligence a osobnosti,“ dodávají odborníci.

Třetí fáze: Začátek stárnutí

V 66 letech přichází nový rytmus: stárnutí. Některé oblasti mozku, zejména ty zapojené do krátkodobé paměti a orientace, začínají zpomalovat. Není to nic patologického; jde o normální evoluci tkání. Avšak právě v tomto věku hrají malé návyky — jako každodenní chůze, aktivní společenský život nebo učení se novým věcem — klíčovou roli v udržení schopností na dlouhé období.

Čtvrtá fáze: Pozdní stárnutí

Ve věku 83 let nastává stáří v jeho pozdní fázi. Tato etapa je posledním významným bodem zmapovaným ve studii. Stárnutí se zrychluje, ale ne v jednotném rytmu. Některé mozky si uchovávají pozoruhodnou vitalitu, což dokazuje, že neexistuje pouze jedna cesta, jak stárnout. Accumulated lifestyle, how one maintains relationships, passions, and sleep — all of this ultimately weighs as much as biology. For researchers, a better understanding of these tipping points could help adjust prevention and screening efforts to target sensitive periods more effectively. One clear message emerges: the brain remains active, adaptable, and never completely fixed. Regardless of age, it can still be protected and stimulated.