Státní vláda zavedla program ‚Yuva Nidhi‘ (podpora pro vysokoškolské nezaměstnané), v rámci kterého si do 1. ledna 2026 zaregistrovalo celkem 379 000 mladých lidí. Zejména mezi inženýrskými absolventy je zaznamenán pozoruhodný počet, představující 13 procent z celkového součtu. Mezi nimi je 43 529 držitelů inženýrského titulu, dále také 374 magistrů a 4 250 diplomovaných odborníků.

Vysoké školy v oblasti inženýrství a medicíny vzbudily v žácích a jejich rodičích velký zájem. Mnoho rodičů vyvíjí tlak na své děti, aby studovaly buď v jedné, nebo v druhé oblasti, a mají na to velká očekávání a sny. Ti, kteří dosáhnou vysokých výsledků, si často vybírají medicínu, zatímco většina ostatních se zaměřuje na inženýrství. Poptávka po inženýrských oborech byla stále na vzestupu, což vedlo k přibývání nových inženýrských škol. Tento trend trvá už desítky let, avšak nyní je patrné, že míra nezaměstnanosti mezi technickými absolventy se zvyšuje.

Podle odhadů je v Indii 8 917 inženýrských vysokých škol, z nichž 2 292 jsou státní a 6 625 soukromé. Každý rok ukončuje studium přibližně 1,5 milionu absolventů, z nichž mnozí se ocitají v nezaměstnanosti nebo musejí přijmout pracovních místa s nižšími platy. Podle zprávy mezinárodní náborové společnosti ‚Anstap‘ se očekává, že v roce 2025 dosáhne míra nezaměstnanosti mezi inženýrskými absolventy 83 procent.

Příčiny zahrnují nedostatek praktických znalostí potřebných pro průmysl, nedostatečné povědomí o novinkách a problémy s koordinací mezi vysokoškolskými institucemi a společnostmi, což jsou klíčové faktory ovlivňující nezaměstnanost absolventů. Dále se uvádí, že zastaralé kurzy a učební plány navádějí na propast mezi průmyslem a vzděláním. Potřeby firem se ve školách často nezohledňují, což je patrné například u mezioborových dovedností, které jsou žádané, ale bez odpovídající výuky. Pro odstranění těchto mezer bylo doporučeno zapojit odborníky z praxe do návrhu učebních plánů.

Podle ředitele prestižní inženýrské vysoké školy v Bangalore existuje celá řada důvodů pro rostoucí nezaměstnanost mezi inženýrskými studenty. Technologie se velmi rychle vyvíjejí, a je třeba se jim přizpůsobit, co se týče aktualizací a rozvoje dovedností. Software, zařízení a experimenty bývají nákladné, vyžadují značné množství zdrojů.

V některých inženýrských školách společnosti vytvářejí dovednostní laboratoře, kde školí studenty v praktických dovednostech. Takové vysoké školy pak mohou nabídnout pracovní příležitosti až 85 procentům svých absolventů. Odborníci zdůrazňují, že studenti a školy musí být flexibilní a reagovat na aktuální potřeby trhu práce.

Obecné tvrzení, že je pro inženýrské absolventy obtížné nalézt zaměstnání, není úplně přesné. Nelze říci, že by všechny inženýrské obory ztrácely na významu. Existují konkrétní města a vysoké školy, jako jsou IIT (Indian Institutes of Technology), které stále vykazují vysokou poptávku po svých absolventech. Podobně i kurzy jako strojové učení, datová věda a umělá inteligence dnes přitahují velký zájem. Nicméně je pravda, že situace se oproti dřívějším dobám změnila. Dochází ke zvýšení nezaměstnanosti mezi absolventy z IIT a k poklesu nabízených platů, jak naznačují zprávy v médiích. Odborníci varují, že je čas, aby se studenti, školy a rodiče probudili a reagovali na tyto změny.

Zpráva Anstap Talent

• Zpráva byla připravena v roce 2025 na základě kontaktování 30 120 absolventů ze 12 států.

• Mezi dotázanými bylo 72 procent inženýrských absolventů. 16 procent tvořili absolventi MBA a 12 procent absolventi z oborů umění, vědy a obchod.

• V průzkumu se podílelo 700 podniků z různých sektorů.

Co říká zpráva?

• V roce 2025 nedostalo 83 procent inženýrských absolventů žádnou pracovní nabídku.

• Těm, kteří práci získali, bývá nabízena nízká mzda.

• Absolventi vykazují nedostatek potřebných dovedností. 63 procent firem tuto skutečnost považuje za problém.

• Při náboru dávají firmy prioritu dovednostem, následně hodnotí výkon uchazeče při pohovoru, a nakonec jeho akademické úspěchy.

• Mezi inženýrskými absolventy, kteří se zúčastnili stáží, má čtvrtina zkušenosti, že nedostává vůbec žádný honorář, a čtvrtina dostává méně než 10 000 ₹.

Co se dá dělat?

• Inženýrské kurzy by měly být aktualizovány tak, aby odpovídaly současným technologiím a požadavkům na trhu. Vzdělávací instituce by měly navázat spolupráci s podniky.

• Studenti by měli získat praktický zážitek z práce v průmyslu. Vzdělávací instituce by měly navázat spolupráci s podniky, startupy a výzkumnými laboratořemi, aby mohly studentům nabízet příležitosti k praxím.

• Vysoké školy by měly podniknout kroky k zahrnutí školení v technických, programovacích a dovednostních oblastech souvisejících s umělou inteligencí, datovou vědou a kybernetickou bezpečností do stávajících kurzů.

• Studenti by měli dostávat poradenství v oblasti profesního rozvoje již během studia. Vysoké školy by měly vypracovat inovativní programy profesního poradenství.

• Vláda by měla poskytovat pobídky firmám, které zaměstnávají nově absolventi.

• Vláda by měla podniknout kroky k rozvoji infrastruktury v menších městech, aby se zabránilo centralizaci pracovních příležitostí a podpořila zaměstnanost v těchto oblastech.

Zdroje: Zprávy státní vlády, Zpráva Anstap Talent (2025), International Journal of Research in Social Science and Humanities (IJRSSH), mediální zprávy