Tým vědců vedený Saúlem Santanou Espinozou, vedoucím experimentálního pole La Laguna z Národního institutu lesnického, zemědělského a chovného výzkumu (INIFAP), se podílí na projektu, který se zaměřuje na genetické zlepšení včel. Cílem je zvýšit kvalitu a efektivitu včelařské produkce v oblasti Comarca Lagunera.

Výzkumníci, pod vedením projektu nazvaného „Program genetického zlepšení Apis mellifera jako strategie pro zvýšení konkurenceschopnosti včelařství v marginálních venkovských oblastech aridních ekosystémů státu Coahuila“, získali financování ve výši 150 tisíc pesos z Fondu pro podporu rozvoje vědy a technologie v Coahuilě (FONCYT). Tento fond je tvořen prostředky ze státního rozpočtu Coahuila de Zaragoza a Státním výborem pro vědu a technologii (COECYT).

Spolupráce s univerzitami a historií projektu

Mezi členy týmu jsou specialisté a výzkumníci z experimentálního pole La Laguna INIFAP, z Fakulty biologických věd Univerzity Juárez ve státě Durango, kampus Gómez Palacio, a z Polytechnické univerzity regionu Laguna (UPRL) v San Pedro, Coahuila. Tento tým poskytl MILENIO podrobnosti o jejich výzkumu.

Začátek projektu sahá do roku 2018, kdy INIFAP ve spolupráci s Fakultou biologických věd zahájil diagnostiku, na jejímž základě vzniklo několik výzkumných linií. Zejména se soustředili na genetické zlepšení včel, aby se zaměřili na jedno z hlavních problémů, kterým čelí místní včelaři, uvedl Saúl Santana.

Krize včelařství v regionu

V letech 2016 a 2017 zažila Comarca Lagunera včelařskou krizi, kdy až 80 % populací včel ve včelstvech zmizelo, což vážně ovlivnilo produkci medu. Příčiny této krize jsou mnohostranné a zahrnují sucho, nedostatek květování v důsledku změny klimatu a používání agrochemikálií, zejména pesticidů. Tento poslední faktor byl jedním z nejvíce označovaných.

Jak je známo, v roce 2015 byl zaznamenán jeden z nejvážnějších such ve regionu, což vedlo k výskytu škůdce známého jako „žlutý mšice“ na sorgu, čímž byla zasažena tisíce hektarů osázené plochy.

Cíle genetického zlepšení

Výzkum zaměřený na genetické zlepšení včel usiluje o posílení vlastností jako je chování a produkce, zejména medu. Magistra věd Karen Fraire Galindo, která spolupracuje na výzkumu v INIFAP-Campo Experimental La Laguna a na Fakultě biologických věd UJED, kampus Gómez Palacio, podrobněji vysvětluje tyto cíle.

Projekt si klade za cíl vytvořit vlastní ecotyp včely specifický pro region Coahuila; tedy populaci, která je geneticky odlišná v rámci jedné a té samé species, přizpůsobenou specifickému prostředí.

Jak Fraire Galindo, tak i Santana Espinoza se shodují, že jakmile budou získány tyto včelí matky, budou k dispozici pro místní včelaře. Ač je projekt primárně zaměřen na tento stát, má ambici stát se vzorem pro další státy a produkční oblasti a přinést výhody pro region.

Přenos technologií včelařům

„Cílem je poskytnout je včelařům, aby se výzkum nezůstal jen na akademické úrovni, ale aby došlo k přenosu technologií pro včelaře,“ uvedla výzkumnice. „Někteří včelaři získávají matky z jiných oblastí, například z Cuernavacy, ale klima Cuernavacy se nedá srovnávat s tím, co máme zde.“

Fraire Galindo doplnila, že po diagnostice byl vypracován předprojekt, který byl následně podroben hodnocení, aby mohl soutěžit s výzkumnými institucemi v Coahule, a právě takto získali financování. „Tento projekt se zaměřuje na zviditelnění vlastností včel, které již v regionu existují, s cílem vytvořit vlastní ecotyp pro stát Coahuila nebo pro aridní oblasti.“

Pionýrský program v oblasti

Tento program je považován za průkopnický v severní části země, jelikož neexistují předchozí podobné projekty. Po jeho dokončení by mohl sloužit jako pilotní projekt pro replikaci v jiných aridních oblastech země, jako je Comarca Lagunera v Durangu.

Výzvy včelařství

Jorge Alonso Maldonado Jáquez, výzkumník z experimentálního pole La Laguna INIFAP, se také podílí na projektu. Jeho hlavní úkol spočívá v integraci multidisciplinárního týmu expertů na genetické zlepšení, výživu, zdraví, organizaci a obchodování, s cílem organizovat sektor a najít řešení aktuálních problémů.

Důležitým problémem je změna klimatu: sucha, stále vzácnější deště a také užívání agrochemikálií v zemědělství. „Zlepšit produktivitu včelařství znamená realizovat program ochrany a záchrany. Tato část je důležitá. Do týmu jsem se přidal teprve před dvěma lety, ale zajímá mě otázka ochrany a záchrany,“ uvedl.

„Týká se to způsobu, jakým se organizují producenti, aby měli suroviny, prodávali a dostali své produkty na jiné trhy, které nebyly dobře definovány. Myslím, že organizace mezi producenty je hlavní překážkou.“

Ikdyž zmizení včel je komplexní fenomén, výzkumník se domnívá, že používání agrochemikálií v intenzivním zemědělství je velmi škodlivé, nejen pro domestikované včely, ale i pro včely divoké. Změna klimatu tento problém dále zhoršuje, neboť se stále častěji pozorují historické nárůsty teploty.

Studium vlivu teploty na chování včel

Mezi nejnovějšími studie souvisejícími s projektem patří analýza vlivu teploty na chování včel v úle, vztah mezi reprodukcí a velikostí skutečných buněk, jakož i kvalita získaných produktů — vosk, med, propolis, mateří kašička a další. „To jsou první studie, které jsme prováděli. Část práce spočívá v multidisciplinárním týmu: genetici, socioekonomičtí analytici, biologové. Cílem je lépe se spojit mezi institucemi a realizovat projekty a aktivity, zejména experimenty, které se věnují problémům včelařského sektoru.“