Dva rentgenové vesmírné dalekohledy zachytily vysokou energetickou záři komety, odhalující skryté plyny a interakce se slunečním větrem.
Poprvé v historii astronomové zachytili dvě odlišné rentgenové pohledy na mezihvězdnou kometu, což poskytlo bezprecedentní pohled na interakci mezi návštěvníkem z vnějšího slunečního systému a slunečním větrem.
Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, třetí potvrzený objekt známý, že má původ mimo náš sluneční systém, byla nyní zobrazena v rentgenovém světle jak Evropskou kosmickou agenturou (ESA) provozovaným dalekohledem XMM-Newton, tak i misí X-Ray Imaging and Spectroscopy Mission (XRISM) vedenou japonskou kosmickou agenturou JAXA ve spolupráci s NASA a ESA. Tyto rentgenové pozorování umožňují vědcům detekovat a studovat plyny, které jiné přístroje snadno nezaznamenají, uvádí se ve zprávě ESA.
Kometky září ve viditelném světle, když sluneční záření odráží prach a plyn unikající z jejich ledového jádra, zatímco rentgenové světlo vypráví úplně jiný příběh. V prostoru interakce mezi rychle se pohybujícími nabitými částicemi ze slunce — známými také jako sluneční vítr — a okolním plynovým obalem komety produkuje rentgenové emise. Detekce tohoto záření umožňuje vědcům sledovat, kde a jak tyto interakce probíhají a jaké druhy plynů jsou přítomny v úrovních, které optické dalekohledy mohou snadno minout.
I když dalekohled NASA James Webb a další přístroje již zaznamenaly značné množství vodní páry, oxidu uhelnatého a oxidu uhličitého v komě 3I/ATLAS, rentgenová pozorování jsou jedinečně citlivá na lehčí plyny, jako je vodík a dusík, které by jinak bylo obtížné detekovat.
První rentgenové pozorování 3I/ATLAS provedl vesmírný teleskop XRISM, který sledoval kometu po dobu 17 hodin mezi 26. a 28. listopadem. Výsledný snímek byl pořízen pomocí měkkého rentgenového dalekohledu XRISM, Xtend, jehož zorné pole pokrývá přibližně 1,2 milionu čtverečních mil (3 miliony čtverečních kilometrů), a odhaluje rentgenové emise rozprostírající se asi 250 000 mil (400 000 kilometrů) od jádra komety — důkaz, že plyn komety je energizován slunečním větrem, uvedla ESA v prohlášení, které snímek zveřejnilo.
Data XRISM také obsahují spektrální podpisy prvků jako jsou uhlík, dusík a kyslík, což vědcům pomáhá začít rozplétat směs částic uvolněných z jádra komety a jak interagují s vysoce energetickým prostředím blízko slunce, sdělili úředníci ESA ve zmíněném prohlášení.
Krátce nato studoval rentgenový dalekohled XMM-Newton ESA kometu 3I/ATLAS po dobu přibližně 20 hodin 3. prosince, kdy byla kometa přibližně 175–177 milionů mil (282–285 milionů kilometrů) od kosmického plavidla. Snímek byl pořízen pomocí nejcitlivějšího rentgenového přístroje dalekohledu, Evropské fotonové zobrazovací kamery (EPIC)-pn, odhalujícího význačnou rentgenovou záři (zobrazenu v červené barvě) obklopenou slabšími gradienty. Tyto rysy označují oblasti, kde sluneční vítr interaguje s plyny vycházejícími z komety, podle prohlášení ESA, které snímek zveřejnilo.
„3I/ATLAS představuje novou příležitost studovat mezihvězdný objekt a pozorování v rentgenovém světle doplní další pozorování, aby vědcům pomohla zjistit, z čeho je složen,“ oznámili úředníci ESA v prohlášení.
Společně nabízejí rentgenové, optické, infračervené a rádiové pozorování nové pohledy na 3I/ATLAS, jak uskutečňuje svou vzácnou cestu vnitřním slunečním systémem, přičemž jej očekávaný nejbližší přístup k Zemi se očekává kolem 19. prosince.
Samantha Mathewson začala psát pro Space.com jako stážistka v létě roku 2016. Získala B.A. v novinařině a environmentálních vědách na Univerzitě v New Haven, Connecticut. Dříve byly její práce publikovány v Nature World News. Když nepíše nebo nečte o vědě, Samantha si ráda užívá cestování do nových míst a fotografování! Můžete ji sledovat na Twitteru @Sam_Ashley13.
Musíte potvrdit své veřejné jméno před komentováním.
Odhlaste se a poté se znovu přihlaste, budete vyzváni k zadání názvu zobrazení.
