Mezi dubnem a srpnem v Česku platí zákon, na který si každoročně „naběhne“ mnoho zahrádkářů i chatařů. Přitom často ani netuší, proč jim přijde dopis s mastnou pokutou až 20 000 Kč. Stačí pár běžných zásahů na pozemku a problém je hned na světě.
Mě osobně překvapilo, kolik se toho o ochraně přírody přehlíží – a jak rychle může obyčejná práce na zahradě přerůst v pěknou patálii, která nekončí jen nepříjemným pocitem.
V době hnízdění platí zákaz zásahů do života ptáků
od začátku dubna do konce srpna probíhá u nás hnízdní období ptactva. Prakticky to znamená, že skoro každý hnízdící pták má ze zákona ochranu a jakýkoliv zásah do jeho života – včetně odstraňování hnízd, vajec či mláďat – vám může pěkně zavařit. Možná jste si na zahradě někdy chtěli „uklidit“ staré hnízdo nebo při opravách porazili strom, kde právě sídlila sýkorka. Tady platí jasné: zákaz a basta.
Všechny volně žijící ptáky chrání zákon č. 114/1992 Sb., konkrétně jeho paragrafy o přírodě a krajině. Vyjímkou jsou jen „zdivočelí“ domácí holubi – oficiálně holubi skalní. Ti mají své kategorie.
Co na vás v zákoně číhá?
- Odchyt nebo usmrcování volně žijících ptáků je v Česku tabu.
- Hnízda a vejce? Poškození, ničení nebo odebírání je zakázané. To platí i pro prázdná vejce.
- Vyrušování během hnízdění: i to je problém – hlavně jde-li o chráněné druhy nebo období odchovu.
- Držení chráněných ptáků bez povolení? Ani o tom neuvažujte – tady úřady nekalkulují.
Hnízda ptáků jsou v tomto období ve speciální ochraně. , Shutterstock.
Kolik můžete zaplatit – a co vše vás ohrožuje?
Když zákon porušíte, nehraje se na to, jestli jste zahradník začátečník z Vysočiny nebo firma na kácení stromů. Jasně – záleží, o jak závažný přešlap jde a jaká lokalita je dotčená. Ale řadový občan riskuje pokutu až 20 000 Kč. Firmy nebo právnické osoby klidně až milion, když jde o zvlášť chráněná území či chráněné druhy. A že někdy se při revizi zákona mluvilo i o pokutách až 20 milionů korun – to už je suma, která bolí i velké developery.
I zahrádkářům a chalupářům hrozí v případě porušení vysoké sankce. , Česká.
Kdy smíte hnízdo odstranit – a jak na to správně?
Ne ve všech případech jste v pasti. Existují situace, kdy odstranění hnízda povoleno je – nebo je přímo prospěšné pro ptáky samotné. Jen je třeba znát pravidla.
Typické výjimky:
- Hnízdo je nepochybně opuštěné (hnízdní sezona skončila).
- Hnízdo je staré, nevyužívané nebo se rozpadá a není bezpečné ani pro další ptáky.
- Potřebujete vyčistit budku – například u sýkorek, vrabců nebo špačků – pro příští sezonu.
- Nachází-li se hnízdo v nebezpečné pozici (například na komíně nebo ve ventilaci), kde ohrožuje ptáky či provoz domácnosti.
V ostatních případech – pokud si nejste jisti nebo je situace komplikovanější – je potřeba obrátit se na úřad. Typicky jde o krajský úřad – odbor životního prostředí pro chráněné druhy, nebo magistrát/obec s rozšířenou působností.
„Pro manipulaci s hnízdem nebo jiný zásah, který by mohl ptákům uškodit (třeba zazdění vletového otvoru), musíte mít oficiální výjimku od úřadu. Speciálně pro vlaštovku, kavku, rorýse nebo sovu pálenou je povolení povinné,“ dodává Fórum ochrany přírody.
Co si z toho odnést – a proč si dávat větší pozor?
Třeba jste si mysleli, že některé zákony se vztahují spíš na „mega developery“ než na běžné lidi se zahradou v Plzni. Jenže opravdu stačí málo – a za zničené hnízdo můžete vysázet na pokutě část úspor klidně dřív, než si stačíte uvařit kávu v moka konvičce. Zároveň není ostuda se obrátit na úřady. U složitějších situací se vyplatí znát konkrétní kontakty na místní referentky na živ. prostředí. Odhalil jsem, že kolikrát jde všechno vyřešit domluvou nebo konzultací.
Než začnete řezat stromy nebo rekonstruovat chalupu, zkuste projít mrknutím plot nebo pergolu a dejte druhou šanci hnízdící sýkoře nebo datlovi. Zákon tady není jen pro „zelené šílence“. Přísná pravidla mají chránit naši českou přírodu a – když je znáte – vyvarujete se starostí a vlastně tím uděláte něco dobrého pro místo, kde sami žijete.
