Stoupající ceny energií jsou v ČR téma číslo jedna už několik zim po sobě. Všiml jsem si toho na každé návštěvě u přátel—všichni hledají cesty, jak zkrotit výdaje za topení, ale málokdo ví, kde doopravdy začít. Přitom existují příběhy lidí, kteří už mají jasno a platí dnes za teplo znatelně méně. A co je důležité: neslevili z pohodlí ani o centimetr.

Zima se blíží a s ní i tradiční obavy z účtů za topení. Zejména majitelé domů s plynovým kotlem nebo klasickými přímotopy vědí, že částka na faktuře často dosáhne desítek tisíc za sezónu. Energetická turbulence posledních let donutila mnoho domácností změnit přístup. Někteří už na to šli od lesa – a dnes sklízí plody. řešíte topení i vy?

Snížené náklady – někdy doslova na polovinu

Typický příklad je pan Jan (letos mu je 51 let) z Hradce Králové. Roku 2023 ještě topil plynem a ročně platil přes 45 000 Kč. „Letos? Necelých 24 tisíc. A netopíme o nic míň než v minulosti,” říká s upřímným úsměvem. Co stálo za tak razantní změnou?

Instaloval si tepelné čerpadlo. A není zdaleka sám – jen v roce 2023 zaznamenalo Ministerstvo průmyslu a obchodu boom těchto zařízení. Prodeje šly nahoru téměř o třetinu, v Česku už jich běží přes 60 000 nových jednotek ročně.

Tepelné čerpadlo – to nejsou jen nižší výdaje, ale i vyšší komfort bez kompromisů.

Jak vlastně funguje tepelné čerpadlo vzduch–voda?

Tepelné čerpadlo vzduch–voda využívá venkovní vzduch, ze kterého „vytahuje“ energii a předává ji vodě v topném systému. Moderní modely zvládnou pracovat efektivně i při teplotách až do -20 °C. Hlavní fígl: Spotřebuje mnohem méně elektřiny než přímotopy nebo klasický elektrokotel.

• Za 1 kWh spotřebované elektřiny vyrobí až 4 kWh tepla.
• Rozdíl oproti plynu? Výrazný. Rozpočet to pozná už po první topné sezóně.

Kolik stojí pořízení a kdy se investice vrátí?

Počáteční investici do slušného tepelného čerpadla vzduch–voda bych odhadl na 200–400 tisíc Kč. Záleží na značce, výkonu i složitosti montáže—v menším domku v Chrudimi mohla být cena nižší, u vilky na Liberecku zase atakuje horní hranici. Protože roční úspora bývá často i 20 000 Kč, návratnost se reálně pohybuje v rozmezí 5 až 8 let.

• Navíc: téměř nulová údržba, nižší emise a možnost napojení na fotovoltaiku. Mnoho rodin už kombinuje obojí—na střechách Prahy nebo v Slovácku to není nic neobvyklého.

Dotace pomáhá – nejen v Praze

Právě státní podpora skokově zvýšila zájem o tepelná čerpadla. Program Nová zelená úsporám nabízí dotaci až 140 000 Kč, v některých krajích ještě více, pokud splňujete určité sociální podmínky. Vyřízení dotace není žádná věda – hlavně díky projektu NZÚ Light pro seniory a nízkopříjmové domácnosti je proces jednodušší než dřív.

Podmínkou je kvalifikovaná instalace a doložení pár dokumentů. Doporučuji si vše nafotit a konzultovat s místním energetickým poradcem – v Brně například pořádají workshopy zdarma.

Ne každému se čerpadlo vyplatí

Je fér dodat – tepelné čerpadlo není úplně pro každý dům. Platí zejména u starých neizolovaných staveb nebo tam, kde jsou zbytky starých litinových radiátorů po dědovi. Účinnost systémů pak citelně klesá a někdy vyjde výhodněji dům nejdříve zateplit nebo vyměnit radiátory (i když to nikdo neslyší rád). Na špatně navržený systém si dejte pozor – může být hlučný nebo rychle odchází kompresor.

Dobré čerpadlo si nejlépe rozumí s dobře zatepleným domem. Solární panely na střeše – v Brně už běžný standard.

Plynovým a elektrickým kotlům zvoní hrana?

Za mě – a názory lidí jako pan Jan to potvrzují – investice do moderního topení dává smysl. Tepelné čerpadlo umí seškrtat účet za topení klidně na polovinu a přitom vytváří pohodlí, na které jste byli zvyklí.

Není divu, že v roce 2025 už plynový kotel není první volba. A popravdě, kdo by chtěl platit zbytečně moc?