Vědci z Bristolské univerzity představili jeden z nejpodrobnějších a nejtemnějších scénářů budoucnosti naší planety. Studie, publikovaná v časopise Nature Geoscience, se opírá o superpočítačové modelování a přináší jasný závěr: přibližně za 250 milionů let se Země stane zcela nevhodnou pro život a všechny savce, včetně lidí, ohrozí takzvaný „trojitý úder“: extrémní vlny horka, následné náhlé ochlazení a radikální změna klimatu planety.

Etapy vývoje katastrofy

Výzkumníci vysvětlují, že tento scénář bude probíhat v několika fázích, přičemž každá z nich představuje smrtelnou hrozbu pro současné obyvatelstvo planety.

1. etapa: Vznik superkontinentu a smrtící horko

Klíčovým faktorem této temné předpovědi je Pangea Ultima, budoucí superkontinent, který spojí současné kontinenty. Při srážce desek dojde k dramatickému zvýšení vulkanické aktivity, přičemž do atmosféry se vychrlí obrovské množství CO₂ a dalších skleníkových plynů.

Podle výpočtů vědců:

• teplota na světě vzroste na 40–50 °C,
• vlna horka bude silnější než jakékoli změny způsobené člověkem,
• termoregulační schopnosti savců nebudou schopny odolat takovému horku.

Tato fáze bude první vlnou masového vyhynutí.

2. etapa: Náhlé, nepředvídatelné ochlazení

Jakmile planeta zažije svůj nejvyšší bod tepla, modely předpovídají opačný efekt – drastické ochlazení, které přípomíná historii vzniku předchozích superkontinentů. Toto ochlazení vyvolá nebezpečný fenomén – ischemickou nekrózu. Chlad způsobí constrikci cév, organismy nebudou schopny udržet oběh krve a zahynou.

I ti savci, kteří by přežili smrtící horko, by se neubránili proti náhlému globálnímu ochlazení.

3. etapa: Planeta, na které savci nemohou přežít

Podle vědců by konečným výsledkem složitých geologických a klimatických procesů byla Země, nevhodná pro jakýkoli teplokrevný život. To by nejen zápasilo s povětrnostními podmínkami – změnila by se i složení atmosféry, úroveň vlhkosti, chemie oceánů a dokonce i amplituda teplot mezi dnem a nocí.

Co to znamená pro nás dnes?

Ačkoli vědci hovoří o událostech, které nastanou až za 250 milionů let, zdůrazňují, že současná klimatická krize je neméně důležitá. Spolunávrhářka, doktorka Eunice Law, jasně uvádí, že lidstvo již nyní čelí:

• nebezpečným vlnám horka,
• klimatickým extrémům,
• rychlému zhoršování životního prostředí.

Podle jejích slov je snaha co nejdříve dosáhnout nulových čistých emisí nezbytná, pokud chceme zajistit podmínky pro přežití současných i budoucích generací.

Závěr

Studie v podstatě pohlíží na vzdálenou budoucnost, avšak její poselství je velmi aktuální: naše činy dnes ovlivní, jak dlouho bude Země zůstávat vhodná pro život v současných měřítkách. Geologické procesy jsou nevyhnutelné, avšak klimatickou změnu, na rozdíl od pohybů superkontinentů, můžeme ovlivnit již nyní.