V průběhu posledních dvou let začaly digitální společnosti integrovat do svých stávajících produktů stále více funkcí generativní umělé inteligence (AI). Tento trend je poháněn snahou rozšířit uživatelskou základnu a formovat chování uživatelů, aby se staly nezbytnými.

Přidávání nových funkcí do aplikací nebo software není samo o sobě novinkou, avšak způsob, jakým se společnosti aktivně snaží o přijetí AI, vzbuzuje obavy. Kromě masivních marketingových a reklamních rozpočtů se technologičtí hráči snaží manipulovat uživatelským chováním změnou rozhraní svých aplikací. Náš výzkumný tým zkoumal různé strategie, které digitální společnosti používají k tomu, aby uživatelé byli nuceni používat AI, ať už s jejich souhlasem, nebo bez něj.

Strategie nuceného přijetí AI

Od roku 2024 byly v rozhraních více než padesáti digitálních služeb pozorovány dvě hlavní strategie nuceného přijetí AI. První strategií je učinit AI všudypřítomnou. Například na WhatsAppu nám nabízí možnost interakce s generativní AI třemi různými způsoby už na úvodní obrazovce. Funkce AI jsou také často prezentovány jako nejdůležitější, přičemž nahrazují jiné služby, na které byli uživatelé zvyklí. Příkladem je Google Docs, kde byla první možnost v nabídce pro přidání obrázku nahrazena nástrojem pro generování obrázků.

Nepořádek v praktikách

Digitální společnosti také zajišťují, aby uživatelé nemohli přehlédnout tyto funkce, a to tím, že je vizuálně výrazně zvýrazňují nebo pomocí vyskakovacích oken s upomínkami. Tyto funkce jsou také často aktivovány automaticky a je možné je dočasně deaktivovat, což uživatelům naznačuje, že dříve či později je stejně budou muset použít.