Vědci dnes oznámili, že nově objevené fosilie potvrzují, že tajemná kost nohy nalezená v Etiopii patří k málo známému druhu dávného příbuzného člověka, který žil současně s proslulým druhem „Lucy“.

Tento objev přináší nové podněty do historie evoluce člověka a může zpochybnit postavení „Lucy“ a jejího druhu Australopithecus afarensis jako přímého předka moderního člověka (Homo sapiens).

Když byla kost nohy v roce 2009 nalezena na severovýchodě Etiopie ve výkopu v Burtele, předpokládalo se, že „Lucy“ byla více než tři miliony let jediným známým příbuzným lidí, který obýval tuto oblast.

Nicméně tato kost nohy evidentně nepatří druhu „Lucy“, neboť má palec, který může být orientován podobně jako u primátů, což naznačuje možnost uchopování větví.

Tým vědců, který objevil tuto tajemnou kost nohy, v roce 2015 na základě objevené čelisti staré přibližně 3,4 miliony let pojmenoval nový druh „blízký jižní opičák“ (Australopithecus deyiremeda).

Tento krok vyvolal v akademické obci skepticismus. Počet fosilií je omezený a kdykoliv někdo navrhl rozšíření lidského rodokmenu, vyvolalo to intenzivní debatě.

Navíc tým tehdy nebyl schopen prokázat, že fosilie nohy známá jako „Burtele noha“ skutečně patří nově pojmenovanému druhu.

Nicméně, ve studii publikované v časopise Nature vědci oznámili, že nově objevené fosilie, včetně čelisti s dvanácti zuby, patří skutečně k „blízkému jižnímu opičákovi“.

Hlavní autor studie, Yohannes Haile-Selassie z Arizonské státní univerzity, uvedl: „Nemáme žádné pochybnosti o tom, že Burtele noha patří k tomuto druhu zubů a čelisti.“

Tato studie také odhaluje více detailů o tomto druhu, což poskytuje další stopy k určení skutečných předků druhu Homo.

Cílem jednoho z předchozích dotazů bylo, jak mohl „blízký jižní opičák“ koexistovat s druhem „Lucy“ na stejném místě a v téže době.

Nový výzkum ukazuje, že první druh pravděpodobně trávil více času v lesích a živili se potravou ze stromů, zatímco druh „Lucy“ byl častěji na zemi, což umožnilo oběma druhům existovat vedle sebe.

John McNabb, archeolog z Univerzity v Southamptonu, který se na tomto výzkumu nepodílel, vyjádřil uznání za nové poznatky.

„Vždy se najdou skeptici, ale myslím, že tyto nové objevy a potvrzení starších fosilií umožní mnoha badatelům lépe přijmout existenci blízkého jižního opičáka,“ poznamenal.

„Je možné, že existuje další druh, který je ještě způsobilější stát se skutečným předkem druhu Homo?“ otázal se Haile-Selassie. „Nejistota zůstává, všechno závisí na objevech v budoucnu.“