V oblasti vesmírného výzkumu se Mars stal předmětem významného zájmu. Vědci zveřejnili nové důkazy, které naznačují, že Mars mohl být kdysi živým a zeleným světem, podobným Zemi, s obrovskými vodními plochami, a nikoli pouze suchou pouští, jak je tomu dnes.

Současně je Mars známý především svým chladným a suchým povrchem, avšak výzkumníci zjistili, že jeho krajina byla utvářena hlubokými řekami, deltami a pobřežními liniemi pradávných moří. Například vrstvy hornin v kráteru ‚Jezero‘ naznačují, že voda zde běžela v průběhu několika miliard let.

Podle nedávno publikované studie v časopise PNAS byly poprvé podrobně mapovány obrovské vodní systémy na Marsu. Co je však fascinující, je fakt, že bylo identifikováno více než 16 velkých vodních povodí, která pokrývají více než 100 000 čtverečních kilometrů. Pro srovnání, na Zemi máme 91 takových velkých systémů. Marsu chybí geologické změny, které by vedly k většímu počtu vodních povodí, jako je tomu na naší planetě.

Jedním z nejdůležitějších aspektů tohoto objevu je, že těchto 16 vodních oblastí představuje pouze 5 % celkové rozlohy Marsu. Nicméně 42 % sedimentů, které byly dosud na Marsu nalezeny, se nachází právě v těchto oblastech.

Z vědeckého hlediska sedimenty nejsou jen pouhé částice půdy; fungují jako sklad pro různé chemické látky. V oblastech, kde se voda setkala s horninami a chemickými reakcemi, by mohly existovat vhodné podmínky pro život mikroorganismů. Jinými slovy, vědci předpokládají, že první známky života na Marsu by mohly vzniknout právě v těchto vodních systémech.

Tyto 16 velké vodní systémy mohou hrát klíčovou roli v budoucích vesmírných misích. Zkoumáním těchto oblastí by se mohla přiblížit odpověď na dlouhodobou otázku lidstva: „Byl na Marsu někdy život?“ Výsledky tohoto výzkumu by mohly nejen prohloubit naše porozumění historii Marsu, ale také ovlivnit náš celkový pohled na vznik života ve vesmíru.