3I/ATLAS zůstává předmětem zájmu vědecké komunity, která rozvíjí nové hypotézy, včetně možnosti, že by mohl mít spojení s nějakou technologií nehumánního původu. Nedávný návrh astrofyzika Avi Loeba naznačuje, že vše by mohlo být výsledkem náhody, kterou bychom neměli přehlížet.

Šéf Projektu Galileo nedávno vysvětlil, že určité pozorované anomálie by mohly naznačovat, že pokud by vyspělé civilizace zvolily strategické místo v sluneční soustavě pro soustředění své pozornosti, tímto místem by byl Jupiter díky jeho obrovské velikosti.

Podivná orbitalní shoda

V posledních měsících byl 3I/ATLAS pozorně sledován astronomy z různých výzkumných center. Kolují hypotézy, které jej spojují s technologií či dokonce s nějakou misí poslanou zvenčí sluneční soustavy. Loeb, který vede program zaměřený na sledování možných technologických signálů v blízkém vesmíru, navrhl, že anomálie v nedávných datech naznačují, že nejde o pouhou náhodu.

Podle jeho nedávné analýzy došlo k fluktuacím rychlosti objektu, které byly několikrát upraveny ve oficiálních výpočtech. Tyto změny ovlivnily předpovědi, jak blízko projde k Jupiteru v březnu 2026. Zajímavé je, že odhadované vzdálenosti téměř souhlasí s oblastí známou jako Hillův poloměr, což je hranice, kde gravitace Jupitera překonává gravitaci Slunce.

Loeb tvrdí, že tato téměř přesná shoda je příliš podezřelá, než aby ji bylo možné ignorovat. Aktuální aktualizace v negravitačních modelech, které se zakládají na tom, jak se objekt chová při přiblížení k Slunci, stále úplně neobjasňují, proč se předpovědi neustále drží na stejném kritickém bodě kolem tohoto obrovitého plyného obra.

Předpokládané následky potvrzené shody

Pro vědce je nejpozoruhodnější nejen blízkost k Jupiteru, ale také možnost, že 3I/ATLAS může významně interagovat při průchodu oblastí, kde gravitace planety překonává gravitaci Slunce. Pokud trajektorie přesně odpovídá této hranici, Loeb naznačuje, že by to mohlo být záměrné chování a nikoli prosté orbity.

Jasnost objektu, zachycená jak ze současných teleskopů, tak analyzovaná v nedávných studiích, naznačuje, že jeho aktivita byla intenzivnější, než se očekávalo, když se přiblížil k Slunci. Některé výzkumy naznačují, že toto chování nezapadá úplně do aktuálně použitého modelu, což by mohlo vyžadovat znovu přezkoumat jeho skutečnou trajektorii, zatímco se blíží setkání s Jupiterem.

Rozhodující moment přijde na konci letošního roku nebo na začátku příštího, kdy nové měření ze sond jako Juno, Juice nebo Psyche pomůže s větší přesností určit přesnou dráhu 3I/ATLAS. Loeb tvrdí, že pokud se shoda ukáže jako skutečná, mohlo by to být interpretováno jako plánovaná manévr a ne jako přírodní jev.

„Pokud dojde k neobvyklé shodě mezi perijovem 3I/ATLAS a Hillovým poloměrem, mohlo by to naznačovat technologický signál. V takovém případě by 3I/ATLAS mohl uvolnit technologická zařízení, jako jsou umělé satelity Jupitera, pravděpodobně v Lagrangeových bodech L1 a L2 Jupitera v oblasti Hill, kde jsou orbitalní úpravy a energetické požadavky minimální,“ říká Loeb.

Podle Loeba by tato místa, známá tím, že vyžadují velmi málo energie k udržení orbity, byla ideální pro umístění zařízení, jako je jakási pozorovací nebo monitorovací platforma. Zatím však nic není potvrzeno, avšak nadcházející pozorování by mohla být klíčová.