Monika otevřeně mluví o svém výdělku z úklidu: „Za den i 150 eur, ale tři dny jsem spala venku.“

Kromě úklidu si Monika nejvíc cení důvěry svých klientů. „Mám klíče od všech bytů, kde pracuji. To je ta největší hodnota.“

Když si představíte práci uklízečky, možná vám vyvstane v hlavě jednoduchá rutina. Realita v českých (a nejen českých) městech je ale často mnohem náročnější. Monika, pracující jako pomocnice v domácnosti na Mallorce, se rozhodla ukázat, co skutečně znamená každodenní dřina, chabý plat a nutnost zvládat nejrůznější životní situace.

Podle posledních statistik Národního statistického ústavu tvoří cizinky v této profesi až 40 % všech pracujících. Úklid patří k nejméně ohodnoceným zaměstnáním vůbec — a i když máme tendenci vnímat tuto práci jen povrchně, za statistikami a virálními videi na sítích se skrývá daleko tvrdší realita.

Monika byla jednou z hostek pořadu Elandrevlog, kde upřímně promluvila o svém reálném pracovním dnu i měsíčních příjmech. vstává téměř za tmy — krátce před šestou — aby byla už v 7:30 připravená v prvním domě na úklid. Během dne stíhá několik zákazníků, často s přesuny pouze městskou dopravou.

Po rychlém ranním kávě vyráží do ulic a nejprve míří uklízet do kadeřnictví. Obvyklý koloběh: skládání ručníků, drhnutí podlahy plné vlasů, čištění zrcadel i toalet — zkrátka práce, na kterou by snad člověk potřeboval extra výdrž. „Kdybychom používali vysavač, museli bychom ho každý rok měnit,“ směje se trpce. I zdánlivě drobná práce se promění v nikdy nekončící množství drobných, fyzicky náročných povinností. „Všude zůstává vlas, i když si myslíte, že je uklizeno. A všechno musí být do posledního koutku čisté.“

Vedle samotného úklidu si Monika nejvíc cení důvěry, kterou v ní klienti mají. „Mám klíče a kódy od všech bytů, kde pracuji. Dávají mi je proto, že mi důvěřují — a tahle důvěra je vlastně o hodně důležitější než samotné peníze.“ Upřímně přiznává, že v oboru není nouze o případy, kdy měla někdo volný přístup a neodolal pokušení něco vzít. „I proto je tak těžké získat důvěru lidí.“

Právě důvěra jí otevřela dveře k většině současných pracovních míst. „Tady si vás všichni doporučí, pokud pracujete poctivě. Upřímnost je základ — jinak se v tomhle oboru neuživíte.“

Kolik si může uklízečka skutečně vydělat?

Když přijde řeč na finance, Monika je pragmatická. „V kadeřnictví dostanu 20 eur za necelé dvě hodiny práce. Jinak mi vychází průměrně 13 eur na hodinu.“ Čtyři hodiny úklidu znamenají 52 eur, někdy má volnější den, jindy jich poběhá hned několik a příjem tak stoupne i na 130-150 eur za den.

Takto růžové to však není vždy — existují dny (občas i celé týdny), kdy vydělá sotva na základní potřeby. Speciálně u zahraničních klientů (často Němci nebo Britové) musí dodržovat jejich pravidla. „V některých domech nesmíte nosit boty, takže často chodím bosa nebo jen v ponožkách.“

„Tři dny bez střechy nad hlavou“

Monika ukazuje, že úklidy nejsou jen tělesně náročné — přichází i finanční nejistota, stres a nutnost improvizovat. „Tři dny i noci jsem opravdu žila na ulici, neměla jsem ani práci, ani kde spát.“ Pomoc od kamarádky jí tehdy dala možnost, jak se zase postavit na vlastní nohy a pomalu si budovat klientelu.

Díky doporučením postupně dostávala další práce, až se jí podařilo stabilizovat aspoň malý okruh stálých zákazníků. Přesto otevřeně říká: „Stává se, že mám týdny, kdy vydělám jen 90 eur — a z toho se prostě žít nedá.“ Luxus to není, spíš každodenní boj.

Život je drahý, zvlášť na Mallorce, kde teď Monika bydlí. Nájem za malý třípokojový byt pro ni a dvě dcery dělá 750 eur — a v zásadě žijí dost skromně. „Životní úroveň je tu příjemná, ale všechno tu stojí nemalé peníze. Musíte opravdu makat, aby to vyšlo.“

Monika říká na rovinu, že si přeje jen jedno: práci, stabilitu, klid. „Nechci přijít o zákaznice, chci všechny povinnosti plnit poctivě, platit daně a prostě tu normálně žít. Ta pohoda je tady opravdu nevyčíslitelná.“