„Krvavý vodopád“ je výraz pro vodopád, který z teplejšího ledu Taylorova ledovce na Antarktidě vytéká ve výrazně červené barvě. Tato jedinečná barva je způsobena tím, že železité soli, které se uvolňují z ledu, reagují s kyslíkem a zčervenají.

V tomto vodopádu žijí mikroorganismy, které dokáží přežít v extrémních podmínkách bez světla a kyslíku. Tyto podmínky umožnily vznik červeného proudu, který vytéká z Taylorova ledovce do jezera Bonney. Vědci se touto záhadou zabývali desítky let, snažili se pochopit, proč se červená voda vyskytuje.

Fenomen byl poprvé objeven geologem Griffith Taylorem v roce 1911. V té době se soudilo, že za vibrantly červenou barvu může být odpovědná skupina červených řas přítomných ve vodě.

Od té doby, co uplynulo více než sto let, vědci odhalili příčinu krvavého vodopádu. Železité soli uvolněné z ledu zčervenávají, když přicházejí do kontaktu se vzduchem.

Výzkum z roku 2017 ukázal, že Taylorův ledovec se vytvořil přibližně před dvěma miliony lety, pod nímž se nacházelo uzavřené slané jezero. Později se toto starobylé jezero dostalo na okraj ledovce, což umožnilo únik slané vody.

Studie z roku 2015, jež využívala radar pro průzkum ledu, odhalila existenci sítě řek, které vytékaly z trhlin v ledovci. To naznačuje, že uvnitř extrémně studeného ledovce může existovat kapalná voda.

Erin Pettit, ledovcový vědec na Univerzitě Aljašky Fairbanks a spoluautor studie z roku 2017, uvedla: „Může to být překvapující, ale když voda zamrzá, uvolňuje teplo, což zahřívá okolní chladný led. Díky těmto tepelným podmínkám a nižší teplotě tuhnutí slané vody může voda zůstat v kapalném stavu a vytéká. Taylorův ledovec je jedním z nejchladnějších ledovců, kde je známo trvalé proudění vody.“

Výzkum z roku 2009 ukázal, že toto subglaciální jezero je domovem jedinečné skupiny mikroorganismů, které mohou přežít v extrémních podmínkách bez světla a kyslíku. Tyto organismy využívají železo a sírany jako zdroje energie.

Vědci se domnívají, že jezero, které bylo zavaleno pod ledovcem před zhruba dvěma miliony lety, bylo plné mikroorganismů.

Jill Mikucki, mikrobioložka a vedoucí autorka studie z roku 2009, poznamenala: „Hlavní otázka, kterou si klademe, je, jaké ekologické systémy fungují pod ledovcem a jak mohou přežít v prostředí, které je tak chladné a temné pod těžkým ledem po dobu více než dvou milionů let?“

Vědci se domnívají, že studium těchto mikroorganismů může přispět k rozvoji astrobiologie, což by mohlo objasnit, jak život může přežít v podobných zamrzlých světech, jako je například sousední Mars.