Podle průzkumu PISA se ukazuje, že šestnáctiletí studenti v Indonésii stále nedosahují základní úrovně dovedností v matematice. To představuje pro učitele specifickou výzvu, neboť musí změnit představy studentů, že matematika není strašák, ale zábavný a užitečný obor v každodenním životě.
Studentské schopnosti v matematice v Indonésii
Nově jmenovaný učitel na jedné z středních škol v Palangkaraya, Sekar (23), již narazil na problém při výuce matematiky. Zjistil, že většina jeho studentů, kteří se počítali na méně než dvacet, nedokáže rychle číst a počítat.
Obě tyto dovednosti by přitom měly být zvládnuty během základního vzdělání. Sekar však nemůže studenty zcela obviňovat, neboť vzdělávací systém často přetěžuje pedagogy. „V rámci pro volné osnovy nesmí studenti propadnout, což znamená, že jsou nuceni přestoupit do dalšího ročníku, i když nedokážou číst a počítat. Tak se stává, že studenti, kteří by měli zůstat ve třídě, jsou povýšeni,“ říká Sekar v pondělí (1.12.2025).
V důsledku toho mají učitelé ve vyšších ročnících větší odpovědnost za předávání základních znalostí. Sekar zdůrazňuje, že i jeho kolegové se potýkají s podobnými obtížemi.
Specializované přístupy k obtížným studentům
Faninda (23), která nedávno začala vyučovat matematiku na jedné ze škol v Surabaya, také poznamenává, že její studenti se potýkají s problémy při učení násobilky. Zatímco tuto dovednost by měli studenti ovládat od třetí nebo čtvrté třídy základní školy, „skutečnost je taková, že stále hodně žáků ze základních i středních škol má s násobilkou velké potíže,“ uvádí Faninda pro Mojok v pondělí (1.12.2025).
Výsledky průzkumu PISA z roku 2022
Podle průzkumu provedeného Programem pro mezinárodní hodnocení studentů (PISA) v roce 2022 se 18 % indonéských studentů ve věku 15 let stále nedostává k základní úrovni znalostí z matematiky.
Školení pro inkluzivní vzdělávání
Výše uvedené výzvy však nejsou pro Sekara těmi nejvážnějšími. V předchozí škole měl totiž žáka se speciálními potřebami, jehož kognitivní schopnosti byly na nízké úrovni. „Nedokáže číst, pamatovat si abecedu, ba ani počítat. Tento stav je pro učitele, zejména pro mě jako učitele matematiky, značnou výzvou,“ přiznává Sekar.
Ačkoliv učitelé absolvovali školení pro výuku inkluzivních studentů, krátká dvoudenní školení se ukázala jako nedostatečná k tomu, aby je dostatečně vybavila. „Učení studentů se speciálními potřebami vyžaduje velké úsilí. Často diskutuji s rodiči a dalšími učiteli, jak nejlépe učit žáky s takovými pozadími,“ dodává.
Namísto toho, aby se vzdal, Sekar se snaží pomáhat svým studentům. Chce, aby žáci považovali matematiku za zábavný obor, nikoliv jako něco, čeho se musí obávat. „Cítím se povzbuzen, abych vymyslel lepší výukové strategie,“ říká Sekar.
Matematika je totiž klíčovou součástí života.
