Ledové vlasy: Přírodní zázrak, který fascinuje

Když Ina Osmáková procházela okolo potoka v osadě Markův mlýn na Kladensku, upoutal její pozornost zvláštní útvar na větvích vrby. Zvědavá žena se rozhodla sdílet snímek v mykologické skupině na Facebooku s otázkou: „Je to houba, nebo jen námraza?“

Úchvatná krása přírody

To, co Ina objevila, nebylo obyčejné mrazení ani plíseň, ale vzácný přírodní úkaz nazývaný ledové vlasy. „O ledových vlasech jsem již dříve slyšela, ale nebyla jsem si jista, proto jsem se ptala,“ vysvětlila. Měla štěstí spatřit tento jev, který se v přírodě objevuje jen za výjimečných podmínek.

Ledové vlasy tvoří drobná, téměř hedvábná ledová vlákna, jež rostou z tlejícího dřeva listnatých stromů. Vypadají jako jemné pramínky vlasů, vytvořené s nečekanou elegancí. Jsou tak křehké, že se rozpadají při lehkém dotyku a mizí při prvním příchodu teplejšího vzduchu. Při pokusu o jejich prozkoumání je proto lepší na chvíli zadržet dech.

Skrytý umělec: houba Exidiopsis effusa

Nezačínají však jen díky mrazivému počasí, ale také díky nenápadné houbě Exidiopsis effusa, známé jako černorosol rozlitý, která žije v tlejícím dřevě. Tato houba mění strukturu dřeva tím způsobem, že vodní pára může stoupnout na povrch. Když se tato voda dostane do kontaktu s teplotou těsně pod bodem mrazu, okamžitě zamrzá a vytváří tak jemná ledová vlákna.

Houba také produkuje látky, které brání shlukování ledu do hustých krystalů, což zajišťuje, že útvar si uchovává svou typickou vláskovou strukturu. Bez přítomnosti černorosolu by se vytvořila pouze běžná zmrzlá krusta. Tento jev je mimořádně vzácný, protože vyžaduje přesně sladěné podmínky: teplotu kolem nuly, vysokou vlhkost, bezvětří a vhodné tlející dřevo listnáče, jako bylo právě na vrbě, kde Ina spatřila ledové vlasy.

Krátký okamžik magie

Ledové vlasy se většinou objevují pouze na krátkou chvíli; stačí paprsky slunce nebo teplo vydechovaného vzduchu, a jemné prameny se začnou ihned ztrácet. Jejich spatření v přírodě je spíše šťastná náhoda než běžný úkaz. Fotografie z Markova mlýna zachycuje jejich typickou podobu — jemné bílé prameny vyrůstající z tmavé, rozkládající se větve. Tento kontrast působí téměř magicky, a lidé si při setkání s nimi často nejsou jisti, zda jde o námrazu, plíseň nebo něco úplně jiného.

Ve skutečnosti je pravda jednoduchá, a zároveň poetická: příroda si na pár hodin vytvořila své vlastní umění, díky nenápadné houbě v kusu starého dřeva. Jakoby někdo v lese rozčesával bílé hedvábí – na okamžik se objevuje prchavý přírodní zázrak, který čeká, jestli si ho někdo všimne.

Zdroj: Česká mykologická společnost.