Na českých bleších trzích a ve starožitnictvích narazíte na červené skleněné předměty skoro pokaždé. Věděli jste ale, že za mnohými z nich stojí výjimečná žena – a že jejich hodnota může dosahovat i desítek tisíc korun?
Rubínově červené sklo je už po generace ozdobou našich domácností, ať už stojí na poličce, nebo se dědí po prarodičích. I když se touto barvou pyšnily různé evropské sklárny, v posledních desetiletích si ji Češi i znalci často spojují hlavně s jedním švédským jménem.
Reijmyre glasbruk patří mezi nejstarší sklárny Skandinávie — a vlastně i Evropy. Založena byla už roku 1810, několikrát v historii končila i obnovovala výrobu. Všechno se změnilo ve 30. letech minulého století, když do čela designérského týmu nastoupila mladá výtvarnice Monica Bratt. Bylo jí teprve čtyřiadvacet, když převzala roli hlavní autorky tvarů i barev.
Když se Monica ucházela o práci v Reijmyre, byla ještě studentkou Akademie výtvarných umění ve Stockholmu. Prý jí položili otázku: „Slečno, rozumíte vůbec sklu?“ Odpověděla jednoduše – „Vím jen, že je průhledné.“ Tak začala éra, která definovala podobu červeného skla na další generace.
Monica Bratt milovala práci s barvou. Navrhovala nejen poháry a karafy, ale také podnosy nebo džbány v modré, zelené i slavné rubínové. Právě díky této sytě červené, zvané také Kolmårdens röda guld („červené zlato z Kolmårdenu“), zůstalo její jméno dodnes v paměti sběratelů — a nejen těch švédských. Dočtete se o ní třeba v zápisech i menších evropských sbírek.
V katalogu Form z roku 1949 zní o jejích výrobcích toto: „Ta živá, hřejivá barevná skvrna, která zvýrazní i nejvšednější kout bytu. Hledáte-li něco takového, objevíte opravdové poklady mezi Moničinými osobitými kousky z Reijmyre.“
Monica Bratt už za svého života slavila úspěchy za svoji kreativitu a odvahu. Tehdy bylo velmi nezvyklé, aby sklářskému designu vévodila žena — pro mnohé tak zůstala vzorem a průkopnicí. Její předměty sbírají muzea i soukromníci v celé Evropě — a jejich ceny stále rostou.
Proč je červené sklo tak cenné?
Podle zkušeností českých i zahraničních starožitníků obsahovalo starší červené sklo zlato, což ho výrazně prodražovalo oproti běžnému zbarvení. Právě proto je dnes na trzích červené sklo dražší než například zelené nebo modré varianty.
„Speciálně červené sklo si lidé spojují se skandinávskou produkcí z 50. a 60. let – právě u Reijmyre, ale třeba i v českém a bavorském skle“, vysvětluje tým známého pražského obchodu Antikváriát Letná. Upřímně, kdo z nás nikdy neobdivoval sytě červené karafy nebo tácy – třeba v rodinné vitríně na chalupě?
Na jakou značku si dát pozor
Stejně jako jiné firmy, i Reijmyre své výrobky označovala logem nebo signaturou. Pro běžného návštěvníka bazaru to může být jen detail – znalci ale vědí, že původní značka často zásadně zvyšuje sběratelskou hodnotu.
Značení vám může napovědět rok výroby, autora kresby i autenticitu. Pokud tedy lovíte poklady na blešáku nebo v antikvariátu — pořádně si sklo prohlédněte. Klidně i pod lupou — každá značka se počítá, věřte mi.
