Globální oteplování a tání ledových ploch posunuly Grónsko do centra geopolitické pozornosti, a to jako nové trasy pro plavbu a jako zdroj klíčových nerostných surovin. Ledovec Prudhoe Dome, nacházející se na severozápadě Grónska, je pokryt sněhem a ledem po celý rok. Vědci však pod povrchem, v hloubce přes 500 metrů, objevili sedimenty, které dokazují, že ledová pokrývka v této oblasti se před přibližně 7000 lety úplně roztopila, kdy teploty byly pouze o 3–5 °C vyšší než dnes. Pokud bude oteplování pokračovat, hrozí, že ledovce mohou opět zmizet.

Rozloha a význam Prudhoe Dome

Grónsko má rozlohu přes 2 miliony kilometrů čtverečních, což z něj činí největší ostrov na světě a druhé největší ledové těleso po Antarktidě. Prudhoe Dome, umístěný na severozápadě Grónska, je mohutný ledovec, který měří více než 80 kilometrů na šířku a má tloušťku přibližně 500 metrů.

Průzkum a metody výzkumu

V roce 2023 vedl výzkumný tým z Buffalo University několik týdnů expedici na vrcholu ledovce, kde prováděli vrtné práce a získali ledové jádro z hloubky 508 metrů. Vědci analyzovali podkladovou horninu a sedimenty, aby zjistili, kdy byla tato oblast naposledy bez ledu a kdy došlo k roztavení ledovce.

Použitá metoda, známá jako luminiscenční datování, spočívá v tom, že po vystavení sedimentů (například křemíku a živce) radiaci dojde k uvolnění elektronů, které se zachytí v krystalových defektech. Vzhledem k stabilnímu přírodním zdrojům záření lze z počtu těchto uvolněných elektronů odhadnout odpovídající stáří sedimentů.

Objev starobylého klimatu

Výzkum ukázal, že přibližně před 6000–8200 lety, tedy v raném holocénu, byla podkladová hornina pod Prudhoe Dome vystavena slunečnímu záření. Jinými slovy, v té době pravděpodobně Prudhoe Dome nebyl pokryt ledem.

Tento výzkum byl publikován na začátku ledna v časopise Nature – Earth Science. Prvním autorem je graduate student z Buffalo University, Caleb Walcott-George, který nyní působí na University of Kentucky. Uvedl, že „teploty v raném holocénu byly o 3–5 °C vyšší než dnes. Prudhoe Dome se pravděpodobně tehdy roztopil.“

Důsledky a budoucnost ledových pokrývek

Před 11 000 lety skončila doba ledová a začal holocén, období klimatické stability, kdy lidé začali vyvíjet zemědělství a rozvíjet civilizaci. I dnes stále žijeme v holocénu.

Walcott-George zdůraznil, že porozumění minulosti ledovcového pokryvu pomáhá analyzovat možné budoucí změny. Klimatické modely předpokládají, že Prudhoe Dome může dosáhnout podobných teplot jako v minulosti kolem roku 2100.

Tento výzkum je prvním výsledkem projektu GreenDrill, financovaného Národní vědeckou nadací USA. Další autor, geolog Jason Briner z Buffalo University, poznamenal, že aktuálně vědci nemohou s jistotou říci, co přesně nastane v důsledku pokračujícího globálního oteplení.

Rizika a možné důsledky tání ledu

Briner uvedl, že změny v výšce ledových pokryvů a schopnosti odrážet sluneční světlo by mohly vyvolat zpětné vazby (feedback loops), které by mohly zrychlit, nebo naopak zpomalit tempo tání ledovců. Některé studie naznačují, že Grónsko by se mohlo blížit kritickému bodu, a pokud by ho překročilo, ústup ledovců by byl nevratný.

Arktida se považuje za oblast, kde probíhá nejrychlejší oteplování na Zemi. Vědci odhadují, že pokud by všechny ledové plochy Grónska roztály, hladina moře by se mohla zvýšit až o 7 metrů, což převyšuje výšku dvoupatrové budovy.

Odkazy

• University at Buffalo (5. ledna 2026), Ledový pokryv Prudhoe Dome na Grónsku byl zcela roztaven pouze před 7000 lety, první studie GreenDrill.
• The Washington Post (5. ledna 2026), Vědci právě získali starobylé stopy o budoucím vzestupu hladiny moře – a to je špatná zpráva.