Lidský mozek prochází pěti hlavními fázemi během života. Vědci nyní úspěšně mapovali tyto fáze pomocí výzkumu, který nemá obdobu. V rámci studie byly zkoumány skeny mozku téměř 4 000 jednotlivců, od novorozenců až po devadesátníky, a identifikovány čtyři významné „kritické body“, které dělí život mozku do pěti fází: dětství, dospívání, dospělost, rané stárnutí a pokročilé stárnutí.

Hlavní kritické body fází

Kritické body podle získaných dat nastávají ve věku 9, 32, 66 a 83 let. Dr. Alexa Mosley z Cambridge University vysvětluje: „I když víme, že strukturální aspekty mozku jsou důležité pro náš rozvoj, dosud jsme neměli ucelený obraz o tom, jak se mozek mění v průběhu života. Tento výzkum je prvním, který identifikuje klíčové fáze vývoje lidského mozku.“

Popis fází vývoje

Dětství

V první fázi, během raného dětství, mozek vytváří tisíce spojení mezi nervovými buňkami (synapsemi), z nichž většina bude později zkrácena, aby zůstaly pouze nejdůležitější. Současně roste objem šedé a bílé hmoty a závity mozkové kůry se stabilizují.

Dospívání

Ve věku 9 let začíná období dospívání, kdy bílá hmota nadále roste a komunikace uvnitř mozku se stává přesnější. V tomto období se zlepšují kognitivní funkce, avšak zvyšuje se také riziko vzniku duševních poruch, protože hormonální změny ovlivňují strukturu mozku.

Dospělost

Třetí fáze, dospělost, začíná kolem 32 let a trvá až do 66 let. V průběhu tohoto období se stabilizují osobnost a kognitivní schopnosti jedince.

Rané a pokročilé stárnutí

Po dosažení 66 let začínají procesy reorganizace mozkových sítí, které souvisejí se stárnutím a poklesem konektivity bílé hmoty. Přibližně ve věku 83 let nastává období pokročilého stárnutí, kdy konektivita mozku dále klesá a oblasti mozku začínají fungovat více jako oddělené jednotky.

Důsledky výzkumu

Profesor Duncan Assel, jeden z hlavních autorů studie publikované v časopise Nature Communications, uvádí: „Pochopení, že mozek se nemění lineárně, ale prochází několika významnými kritickými body, nám pomáhá identifikovat, kdy a jak může být jeho struktura náchylná k poruchám.“ Tyto nálezy jsou obzvláště důležité pro lepší porozumění různým neurologickým a duševním onemocněním, neboť způsob zapojení v mozku ovlivňuje pozornost, paměť, jazyk a další chování.