V posledních letech se krbová kamna stala takřka standardem v nových i starších domech napříč Českem — teplo z praskajícího dřeva má pro mnoho lidí nezaměnitelné kouzlo. Možná jste si už položili otázku: Je tahle pohoda opravdu bezpečná, nebo si tím můžeme škodit? Odpověď britských vědců z univerzity v Sheffieldu může leckoho překvapit.
Krbová kamna někdy znamenají víc než jen teplo — foto: Enrique Hoyos / Pexels
Topíte dřevem? Pozor na mikročástice při přikládání
Zní to banálně, ale právě když otevřete dvířka a přiložíte poleno — unikají tisíce jemných částic přímo do vašeho obýváku. Tyhle drobné částice (vědci jim říkají PM2,5) zůstávají ve vzduchu a dostávají se hluboko do plic. Nejcitlivěji na ně reagují děti, senioři a všichni s astmatem nebo alergiemi. i krátká expozice může spustit dráždění, kašel nebo potíže s dýcháním.
Varování jako u cigaret?
Autoři studie dokonce doporučují, aby prodejci krbových kamen použili podobné varování, jaká známe z obalů cigaret — to není žádné přehánění. Spousta Čechů nedá na dřevo dopustit, ale malá část neviditelných částeček často obsahuje i toxické látky. Riziko nespočívá jen ve venkovním kouři, jak ukazují certifikace, ale primárně ve vnitřním ovzduší.
Certifikované krby? Ani ty nemusí být bezpečné
Sheffieldský tým sledoval vzduch ve 19 domácnostech – všechny měly „moderní“, vládně schválená kamna s nízkými emisemi kouře. Výsledek? Při samotném přikládání se koncentrace prašných částic v místnosti skokově zvýšila bez ohledu na značku kamen. Ani nový model od české firmy Romotop nebo zahraniční Jotul není samospasitelný.
Kolik je ještě bezpečno? WHO dává jasný limit
Měření ukázala, že krátce po roztopení stoupla průměrná hladina částic PM2,5 na 27–195 mikrogramů na metr krychlový (během čtyř hodin). Světová zdravotnická organizace doporučuje maximum 25 mikrogramů na 24 hodin. U nás v Ostravě se tenhle limit překračuje hlavně v zimě — ale jak plyne z výzkumu, doma si můžete vytvořit podobné podmínky několikanásobně rychleji. Je to trochu strašidelné, že?
Co s tím reálně může dělat běžná česká domácnost?
- Pokud topíte dřevem, přikládejte rychle a efektivně. Otevřete dvířka, vložte poleno a co nejrychleji zavřete.
- ideálně větrejte po každém přiložení — průvan vyžene částice z místnosti pryč.
- V domácnosti s dětmi, seniory nebo astmatiky používejte raději jiné, čistší zdroje tepla.
- Nevybavujte interiér „dekorativními“ krby, pokud je primární cílem zdraví, nikoli jen atmosféra.
- Zvažujte i sezónní kontroly a pravidelný servis, což u krbů dělá málokdo (což je škoda).
Fakt na závěr: Neviditelné částice, konkrétní následky
Často slyšíme o smogu na hlavních tazích v Praze nebo Ostravě, ale málokdo si připustí, že největší dávku mikročástic můžeme dostat doma. Studie připomíná, že dlouhodobé vystavení jejich zvýšené koncentraci vede nejen k dýchacím obtížím, ale třeba i ke zhoršení kardiovaskulárních potíží — a to už je téma na zamyšlení. malá změna v každodenních návycích, například rychlejší přikládání a pravidelné větrání, může mít větší efekt, než bychom čekali.
Tip na závěr: Pokud zvažujete pořízení nového krbu, mrkněte i na alternativy — tepelné čerpadlo už dnes instalují i v Třebíči nebo v Jihlavě rodiny, které dřív na dřevo nedaly dopustit.
