Tepelná čerpadla bývají v Česku považována za moderní, ekologické a úsporné řešení. Mnozí však až po několika letech zjistí, že realita může být úplně jiná—údržba, poruchy a vysoké ceny energií dokáží překvapit i zkušeného kutila. Přesně to zažil pan Josef z Pardubického kraje. Sdílel svůj osobní příběh o tom, proč by už do pořízení tepelného čerpadla nikdy nešel.

Od uhlí a plynu k čerpadlu: inspirace a první kroky

Pokud v posledních letech řešíte výměnu starého kotle, pravděpodobně jste narazili na jedinou zdánlivě správnou odpověď: tepelné čerpadlo. Stát nabízí dotace – a slibuje nízké účty. Josef tomu také uvěřil. Plynový kotel po 14 letech dosloužil, nové emisní předpisy vládly jasně — uhlí za pár let skončí. „Měli jsme dům po zateplení, děti už dospělé, dalo to smysl. A navíc, kdo by se chtěl prát s uhlím, když může mít ,teplíčko na tlačítko‘?“ vzpomíná.

První zima: očekávání rychle vystřídal šok

Montáž proběhla hladce – firma z okolí Pardubic vše vyřídila, dotace započítali rovnou do ceny. V kuchyni i obýváku instalovali podlahové vytápění. Úplně nový životní komfort. První měsíce byla euforie. „Rád si hraju s nastavením, takže jsem tepelné čerpadlo zkoumal do detailu. Spotřeba elektřiny byla vyšší, ale pořád pod kontrolou. Říkal jsem si — dobrý, návratnost projektu je reálná.“

Ale jakmile udeřily první pořádné mrazy, zábava skončila. Spotřeba energie dosahovala až 45 kWh denně, i když nastavili nižší teploty. „V prosinci se doma chodilo téměř v zimních bundách. Moje žena už nechtěla slyšet o chůzi naboso — byl to spíš sci-fi obraz z katalogu,“ přiznává pan Josef. to je u nás prostě realita — elektřina je drahá a v zimě nikdo nechce mrznout.

Servis? Raději si na to sedněte

Viditelný nárůst účtů za elektřinu přivedl Josefa k myšlence, že je s čerpadlem něco špatně. Kontaktoval servisní firmu. Ozýval se několikrát, na infolince byly odpovědi ve stylu: „To je normální.“ Když reklamaci nakonec uznali, čekal na technika dva měsíce. Ten konstatoval, že „to se občas stává“. Na faktuře za proud to ale pochopitelně nepřidá—tam je každý den stejný rozdíl jako mezi pivem a cidrem.

Kdo šetří, má za tři. Ale co z toho?

Dnes se rodina musela výrazně uskromnit. Nižší teplota, častěji krbová kamna místo hlavního topení. Návratnost, kterou firma slibovala do pěti let, se teď v roce 2025 ukazuje jako naprosto nereálný sen. „Kdybych mohl vrátit čas, pořídím si klidně starý kotel na uhlí z bazaru,“ říká smířeně. Takhle sice Josef dům prohřeje ekologicky, ale rozpočet za elektřinu je stále větší strašák než faktura od ČEZu.

Jak nenaletět iluzi levné energie: Rady pro ostatní

• Prověřte reálnou spotřebu — Nejde jen o tabulkové hodnoty. Zeptejte se lidí z vašeho okolí, případně v regionálních skupinách na Facebooku, jakou mají skutečnou spotřebu ve větším mrazu.
• Dotační kalkulačka není vše — Marže montážních firem je vysoká, zisk nezajišťuje vaše pohodlí. Počítejte pro jistotu s rezervou a nadsazenou spotřebou.
• Sledujte servisní síť — Dobrý servis znamená rychlou komunikaci a přístupné pobočky. V některých krajích čekáte i dva měsíce na zásah!
• Plánujte záložní zdroj — Krbová vložka či kamna mohou v krizových situacích výrazně ušetřit.

Krátký závěr na závěr (a opomenutá pointa)

Modernizace topení není sprint — je to maraton. Sliby obchodních zástupců znějí lákavě, ale finální účty mohou v některých případech pěkně zchladit nadšení i v těch nejlépe zateplených domech od Plzně po Třinec. Pokud vás čeká výměna kotle, nebojte se zeptat sousedů. Opravdové zkušenosti jsou často lepší než jakýkoli graf na stránkách výrobců.