Černé díry a jejich chování představují fascinující záhadu v oblasti astrofyziky. Tyto vesmírné objekty, extrémně husté, nalákaly vše, co se k nim přiblíží, včetně světla, a jsou tedy zcela černé a schopné pohltit okolní hmotu.

Naše galaxie, která zahrnuje i naši Sluneční soustavu, má ve svém středu superhmotnou černou díru. Existují však i mnohem větší černé díry, například ta nacházející se v souhvězdí Persea. Tým brněnských vědců, vedený astrofyzikem Congyaem Zhangem, získal podrobné pozorování díky japonské rentgenové observatoři XRISM. Ta má unikátní schopnost sledovat dynamiku horkého plynu v galaktických kupách.

X-Ray Imaging and Spectroscopy Mission (XRISM) je vesmírný rentgenový dalekohled s cílem studovat kupy galaxií, rozptýlené materiály z galaktických jader a temnou hmotu. Je výsledkem spolupráce mezi japonskou vesmírnou agenturou JAXA, americkou NASA a evropskou ESA.

Dosud se astronomové domnívali, že černé díry fungují jako „kosmické vysavače“, které pohlcují všechno v jejich okolí. Nová pozorování však naznačují, že se situace má poněkud jinak, protože černé díry jsou spíše „neefektivními strávníky“. Doktor Zhang prozradil, že plyn proudící k těmto dírám není pohlcen, ale že je vyvrhován zpět do okolního prostoru ve formě silných výtrysků a větrů.

Pohyb plynů brání ochlazování hmoty. Dlouho se předpokládalo, že horký mezigalaktický plyn ve skupinách galaxií se akumuluje, ochlazuje, zahušťuje a tím tvoří nové hvězdy. Nedávné pozorování z japonské družice XRISM však ukazuje, že turbulence způsobená superhmotnými černými dírami hraje klíčovou roli, protože plyn se ohřívá, což následně brání vzniku nových hvězd.

Zhangův tým z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity prezentoval výsledky svého výzkumu v prestižním vědeckém časopise Nature a na studii se podíleli také japonští výzkumníci. Tento projekt je jedním z úspěšných výsledků spojených s unikátní japonskou družicí XRISM.