Británie couvá z povinných kvót na tepelná čerpadla. Proč je poptávka stále nízká?

Ambiciózní plán Británie výrazně zvýhodnit tepelná čerpadla padá pod stůl kvůli nízkému zájmu domácností a obavám z vysokých pokut. V článku najdete vše o současné situaci i skutečné důvody, proč tepelné čerpadlo zatím nenahrazuje klasický plynový kotel.

Plán, který měl britské domácnosti od dubna masivně nasměrovat k tepelným čerpadlům a zároveň trestat další emisní zdroje, míří k ledu. Instalace plynových kotlů, které měly být sankcionovány, zůstávají na trhu. Podle zástupců energetických firem by totiž kvóty přinesly drsné pokuty — přitom zájem lidí o tepelná čerpadla zůstává mizivý.

Ambiciózní plán narazil na realitu

Británie chtěla být vzorem v ekologii. Vládní cíl zněl jasně: 600 000 instalací tepelných čerpadel ročně do roku 2028 — to je taková “mělnická pecka” v zelených inovacích. Jenže teď to vypadá, že vláda pod vedením Rishiho Sunaka zvolní. Podle Financial Times není na trhu dost kvalifikovaných montérů — a hlavně, Britové pořád tepelným čerpadlům příliš nevěří. Jejich poptávka je dokonce nižší, než čekali největší prodejci techniky.

Jak měly kvóty původně fungovat?

  • Prodejci kotlů měli zajistit, aby z každé stovky jejich dodávek byla čtyři tepelná čerpadla.
  • Pokud by limit nesplnili — mastná pokuta až 3 000 liber (přes 88 tisíc Kč) za každý chybějící kus.
  • Cíl na další rok byl ještě vyšší: 6 % všech prodaných kotlů muselo být “tepláky” (lokální slang).

Britská vláda argumentovala, že na papíře už ty čtyři procenta firmy plní. Praxe je ale jiná — instalace čerpadel jsou často zdrženy, a zájem spotřebitelů zůstává daleko za očekáváním.

Peníze, baterky a nálada ve společnosti

Vím dobře, že tepelné čerpadlo je technologicky fajn (sám bych jedno doma neodmítl), ale nebojme se říct i minusy. Pořizovací částka je pro běžnou rodinu pořád vysoká. Dotace sice pomáhají — například program “Boiler Upgrade Scheme” — ale lidé v Brně i Manchesteru raději zůstanou u plynu, než aby šli do rizika.

Navíc, spoustě majitelů domů chybí prostory pro venkovní jednotku nebo mají obavy z hlučnosti. A v médiích i na stránkách jako “energie.cz” se často řeší návratnost investice — málokomu se chce čekat deset a víc let, než se čerpadlo “zaplatí”.

Zelený plán v době drahých účtů za energie

Poslední dva roky pořádně ukázaly, jak energetická krize mění priority. Politici proto oddalují změny — třeba zákaz nových naftových a benzinových aut nebo razantní omezení plynového vytápění. Británie není jediná. Člověk slyší podobné debaty i v Praze, Plzni nebo na fórech energetických expertů. Všichni řeší, jak “zazelenat” a zároveň nezkrachovat.

Klimatologové varují, že změkčení plánů může ohrozit dosažení cíle “carbon zero” (tedy úplné uhlíkové neutralizace) do roku 2050. Data z poslední analýzy Ministerstva energetiky UK jasně říkají, že dvě třetiny Britů pořád topí plynem. Významná změna vytápění v domácnostech je ale nutná, chce-li země splnit evropské závazky.

Klíčové otázky na závěr

  • Jak motivovat lidi k přechodu na nové technologie?
  • Stačí dotace, nebo je třeba jednodušších řešení? (V Česku sází na kombinaci s komunitní energetikou — opravdu funguje?)
  • Nezapomínáme při honbě za ekologičtějším světem na běžné domácnosti, které na novou techniku prostě nemají?

Ať už fandíte “teplákům” nebo zatvrzele bráníte svému starému kotli Dakon, téma energetických úspor tu s námi zůstane i v roce 2025. Sdílejte článek s přáteli, kteří se doma hádají o to, jak budou topit — třeba najdou odpověď.