Tým astrofyziků z Oxfordské univerzity oznámil objev struktury, která pravděpodobně představuje největší rotující objekt, jaký byl kdy zaznamenán v pozorovaném vesmíru. Tato obrovská kosmická nit, složená ze 14 galaxií, se otáčí jako celek. Výsledky studie byly publikovány 4. prosince 2025 v recenzovaném vědeckém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Objekt se nachází více než 100 milionů světelných let od Země. Podle vědců délka nalezené struktury dosahuje přibližně 6 milionů světelných let a šířka činí kolem 120 000 světelných let, což je srovnatelné s průměrem Mléčné dráhy. Navzdory svým obrovským rozměrům je nit klasifikována jako „tenká“ struktura v měřítku kosmické pavučiny.

Nečekaným zjištěním byla souvislost mezi rotací všech galaxií. Astronomové zjistili, že 14 galaxií bohatých na vodík není pouze uspořádáno do řady, ale také se pohybuje po spirálovitých orbitech kolem centrální osy filamentu. Rychlost rotace struktury byla odhadnuta na přibližně 110 km/s.

Vedoucí autorka studie, Laila Jung z Oxfordské univerzity, přirovnala dynamiku objektu k atrakci „šálků“, což znamená, že všechny galaxie rotují kolem své osy, ale zároveň se nacházejí na společné platformě (filamentu), která rovněž vykonává rotační pohyb. Tento objev zpochybňuje tradiční kosmologické modely, které předpokládají, že na tak makroskopických měřítkách by rotace měla být chaotická nebo zcela chybět.

Objev obrovského objektu byl možný díky datům z projektu MIGHTEE, získaných pomocí radioteleskopu MeerKAT v Jižní Africe. Nástroje s vysokou citlivostí umožnily zachytit záření neutrálního atomárního vodíku a vytvořit trojrozměrnou mapu rychlostí pohybu plynu a hmoty uvnitř nítě.

Vědci uvedli, že nalezený fenomén potvrzuje hypotézu, že úhlový moment (rotace) může být generován na bezprecedentně velkých měřítkách a přenášen z obrovských struktur kosmické pavučiny na jednotlivé galaxie. Nečekané zjištění může vyžadovat opravu stávajících teorií o evoluci galaxií a formování velkorozměrové struktury vesmíru.