Pracovníci NASA a mezinárodní výzkumné týmy zjistili, že mezihvězdná kometa 3I/ATLAS výrazně zvýšila emisi plynů a sloučenin po svém průletu periheliem, což poskytuje nové poznatky o její složení a původu.
Překvapivé zjištění blízkosti Slunce
Kometa 3I/ATLAS, která byla identifikována v červenci 2025, se ukázala jako objekt pocházející z jiného hvězdného systému. Byla pozorována teleskopem SPHEREx od NASA a dalších mezinárodních stanic, přičemž se zjistilo, že při přiblížení ke Slunci vykazuje nečekané chování.
Badatelé zaznamenali výrazný nárůst uvolnění vody a různých plynů po jejím periheliu, což vyvolalo obnovený vědecký zájem o charakteristiku a složení tohoto vzácného kosmického návštěvníka.
Aktivita po perihelu
Kometa 3I/ATLAS byla objevena 1. července 2025 systémem ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System) v Chile a byla klasifikována jako mezihvězdná, neboť její hyperbolická dráha naznačuje, že pochází z mimo sluneční soustavy. Po jejím blízkém průletu Sluncem začala kometa emitovat značné množství vody, oxidu uhelnatého (CO), oxidu uhličitého (CO2) a organických sloučenin, jako je methanol a metan.
Až do nedávného průletu se kometa jevila relativně klidně a vypouštěla minimální množství těkavých plynů, například oxidu uhličitého, když se pohybovala mezi drahami Marse a Jupitera. Tento klid však dramaticky změnil po perihelu, který měl místo 29. října 2025.
Infrarotová data shromážděná teleskopem SPHEREx ukazují, že po blízkém průletu Sluncem kometa začala uvolňovat velké množství vody, oxidu uhelnatého, oxidu uhličitého a organických sloučenin.
Tento nárůst byl přibližně dvacetkrát větší než to, co bylo pozorováno před periheliem, což naznačuje, že sluneční teplo proniklo do hlubších vrstev ledového jádra a aktivovalo led, který do té doby zůstal nečinný.
Takové chování, byť známé u komet sluneční soustavy, představuje cenné pozorování u mezihvězdného objektu, jelikož by mohlo odrážet podobnosti ve struktuře a fyzikálních procesech, které se odehrávají u komet formovaných kolem jiných hvězd.
Vědecký význam a budoucí kroky
Studium 3I/ATLAS se neomezuje jen na pozorování jeho reakce na sluneční teplo, zahrnuje také analýzy jeho trajektorie a fyzikálních vlastností. Jeho zdánlivě nečinná fáze před periheliem a následná vysoká reaktivita nabízejí jedinečnou příležitost pochopit, jak mezihvězdné objekty mohou reagovat při vstupu do nového hvězdného systému s velmi odlišnými tepelnými podmínkami.
Vědecký zájem o tuto kometu byl posílen spoluprací různých teleskopů a observatoří, včetně Hubbleova teleskopu, James Webb Space Telescope a různých pozemských zařízení na různých kontinentech. Tyto zařízení umožňují detailní spektroskopii, analýzu složení a monitoring její aktivity v průběhu času.
I když 3I/ATLAS už prošel nejblíže Zemi 19. prosince 2025, v bezpečné vzdálenosti přibližně 270 milionů kilometrů, jeho výzkum pokračuje, zatímco se kometa vzdaluje od Slunce a sluneční soustavy. Jak se kometa ochlazuje, očekává se postupné snížení aktivity, což dovolí porovnat aktivní a pasivní fáze jejího chování.
Badatelé také bedlivě sledují nadcházející přiblížení k Jupiteru, které je plánováno na březen 2026, protože obrovská gravitace této planetární gigantky by mohla ovlivnit její trajektorii nebo změnit její fyzickou strukturu. Tyto gravitační interakce nabízejí další příležitost pro lepší pochopení dynamiky ledových těles v pohybu.
Ačkoliv někteří vědci, jako astrofyzik Avi Loeb, navrhli alternativní hypotézy nebo vyjádřili určité pochybnosti o povaze objektu, dostupné důkazy zatím ukazují na přirozený fenomén. Systematická pozorování a kontinuální analýza dat umožní zpřesnit modely a dále objasnit vlastnosti komety.
