Umělá inteligence pomohla vědcům vytvořit zcela nový virus, který by mohl mít schopnost oživovat dávno vyhynulé druhy. Odborníci také vidí v tomto viru potenciální nástroj v boji proti rostoucí rezistenci vůči antibiotikům. Máme tedy před sebou skutečně průlom v oblasti vědy?
Začátkem roku 2026 byl vytvořen virus, známý jako Evo–Φ2147, vědci pomocí nových technologií, které mohou zásadně změnit evoluční proces. Skládá se pouze z 11 genů, zatímco lidský genom obsahuje přibližně 200 000 genů, což ho činí jednou z nejjednodušších forem života. Tvůrci však tvrdí, že tyto nástroje, které sloužily při jeho vytváření, se mohou použít k vytvoření živých organismů nebo dokonce k oživení dávno vyhynulých druhů. Evo–Φ2147 má být používán k eliminaci bakterií E. coli, které mohou představovat potenciální nebezpečí.
Vytvoření viru pomocí umělé inteligence
Na základě divokého viru, který je schopen infikovat bakterie, vědci použili umělou inteligenci nazvanou Evo2, aby vytvořili od základu 285 zcela nových virů. Přestože pouze 16 z nich bylo schopno napadnout bakterii E. coli, ty nejúčinnější zabíjely bakterie o 25 procent rychleji než „divoké viry“.
Virus Evo–Φ2147 obsahuje pouze 5386 párů bází DNA, zatímco lidé mají jich 3,2 miliardy. Proto je považován za velmi jednoduchý a někteří odborníci jej ani nepovažují za formu života, neboť se nedokáže množit samostatně. Pro vědce, kteří se snaží čelit rostoucí rezistenci bakterií vůči antibiotikům, je však tento objev důležitým milníkem. Rezistence vůči lékům totiž tvoří jedno z nejpalčivějších témat současné medicíny a ročně vede k úmrtí stovek tisíc pacientů. Vědci doufají, že tyto technologie bude možné v budoucnu použít k vývoji antibakteriálních léků nebo k urychlení návrhu a výroby vakcín. Navíc, jak bylo naznačeno již dříve, použití umělé inteligence může potenciálně urychlit výrobu léků, a dokonce biologických zbraní.
„Svět postdarwinovský“
Vytvoření viru Evo–Φ2147 je výsledkem práce vědců ze startupu Genyro, jehož vedení se ujal britský vědec a podnikatel, doktor Adrian Woolfson. Podle něj povede revoluce v oblasti umělých organismů lidstvo do „světa postdarwinovského“, kde budou lidé, nikoliv přírodní selekce, utvářet evoluci druhů.
Objev startupu byl možný díky souběžnému vývoji dvou technologií: umělé inteligence schopné psát genetický kód a nových nástrojů pro skládání genů v laboratoři.
Umělá inteligence dokáže vytvářet virus
Evo2 je velmi podobná chatbotům, jako jsou ChatGPT nebo Grok, avšak nebyla „vytrénována“ na textech, nýbrž na genetických kódech. Vyžaduje to konkrétně devět bilionů „párů bází“ – jednotlivých atomů A, C, T a G, jež jsou základními komponenty DNA. Vědci chtěli naučit Evo2, jak jsou geny vzájemně spojeny, čímž ji umožnili vytvářet zcela nové kódy pro organismy, které dosud neexistovaly.
Současně vědci vyvinuli novou metodu pro vytváření umělých genomů nazvanou Sidewinder. Tato metoda představuje revoluci, neboť značně usnadňuje vytváření umělého genomu. V minulosti totiž konstrukce genomu připomínala pokus sestavit potrhané stránky knihy – bylo to možné jen v případě, že stránky byly očíslovány.
„Aby vznikla kniha, nestačí pouze vytisknout každou stránku zvlášť, ale je také nutné je uspořádat v správném pořadí, aby vznikla kniha. Dříve byla konstrukce DNA podobná době, kdy existoval tisk, ale neexistovalo číslování stránek, což by umožnilo uspořádat a sestavit knihy správně,“ řekl doktor Kaihang Wang, vynálezce této technologie a odborný asistent na California Institute of Technology.
Nová technologie umožňuje mnohem levnější a rychlejší konstrukci umělých genomů, navíc s přesností 100 000 větší. Kombinace nové technologie a nástroje umělé inteligence umožňuje vědcům vytvářet zcela nové formy života za pouhé dny. Doposud to trvalo týdny a měsíce.
Nicméně, Obseratoř existenciálního rizika, která sleduje hrozby pro přežití lidstva, není tak optimistická. Její členové jsou přesvědčeni, že design biologických zbraní zmíněný výše představuje jedno z nejnebezpečnějších potenciálních aplikací umělé inteligence. Pandemie vytvořená touto umělou inteligencí je jedním z pěti největších rizik, kterým čelí současný svět. Aby se minimalizovalo riziko zneužití nově vzniklých nástrojů pro nekalé cíle, vědci odstranili z tréninkových dat příklady, které by mohly naučit umělou inteligenci, jak vytvářet lidské patogeny, což by mohlo mít katastrofální následky.
