V současné době je na švýcarském nočním nebi možné pozorovat barevné polární světla, což je v našich zeměpisných šířkách vzácný jev. Důvodem této podívané je vysoká solární aktivita, která dosáhne vrcholu svého osmiletého cyklu v roce 2025. I po překonání tohoto maxima dochází na Slunci k častějším slunečním erupcím, při kterých jsou do vesmíru vystřelovány obrovské množství nabitých částic. Když tyto částice zasáhnou zemské magnetické pole, jsou následně vidět polární záře. Čím silnější jsou erupce, tím pravděpodobněji je možné pozorovat polární záře i v mírných šířkách, jako je tomu ve Švýcarsku.
Přestože sluneční částice mohou vytvářet nádherné podívané, mohou mít také své nevýhody. Sluneční bouře mohou narušit komunikační signály a ovlivnit elektrické sítě. Může dojít k odchylkám ve fungování satelitů, nebo dokonce k jejich pádu, jak se stalo v únoru 2022, kdy z 49 satelitů Starlink společnosti SpaceX zaniklo během dvou dnů 38 z nich. Důsledkem těchto jevů může být i ovlivnění GPS systémů. Například v květnu 2024 pozorovali v USA, že zemědělci měli potíže se svými GPS řízenými traktory, které se otáčely v kruhu a nebyly schopny sečíst plodiny, jak uváděla astrofyzikářka Lucia Kleint z Bernské univerzity. Sluneční bouře také mohou ovlivnit navigaci letadel. Podle Lucie Kleint mohou elektronické zařízení, jako jsou telefony nebo počítače, trpět zkraty způsobenými částicemi vyzařovanými Sluncem. Lidé jsou však většinou chráněni zemským magnetickým polem.
Možná opatření k ochraně
Vědci po celém světě neustále monitorují činnost Slunce. Sluneční erupce jsou okamžitě zaznamenány a odhadují se jejich dopady na Zemi. Obvykle mají vědci mezi osmi a čtyřiceti osmi hodinami na to, aby provedli příslušná opatření, jako je dočasné vypnutí kritických zařízení, aby se zabránilo zkratům. Nicméně předpovědi jsou v současnosti zatím poměrně vágní. Podle Lucie Kleint lze sílu sluneční bouře odhadovat přibližně jedna hodina až čtvrt hodiny před jejím dopadem na zemské magnetické pole.
Pohled na ochranu a pokračující výzkum
Zařízení, nebo lidé, kteří se nenacházejí pod chránícím zemským magnetickým polem, jsou zvláště ohroženi slunečním zářením a slunečními bouřemi. Tuto situaci si mohou například prožít astronauti, kteří mají v plánu ještě jednou letět na Měsíc nebo tam pobývat delší dobu. Naproti tomu astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici jsou díky zemskému magnetickému poli v podstatě chráněni, neboť ISS obíhá Zemi ve výšce přibližně 400 kilometrů.
Budoucí výzkum sluneční aktivity
Vědci jako Lucia Kleint usilují o to, aby lépe porozuměli slunečním bouřím a jejich možným dopadům na Zemi. Plánují různé výzkumné projekty, jejichž cílem je přesnější předpověď tzv. vesmírného počasí. Tím by bylo možné lépe chránit moderní citlivé technologie. Evropská kosmická agentura (ESA) je již o krok dál: Na žádost Evropské unie zřídila první službu vesmírného počasí pro Evropu, zahrnující předpovědi slunečních bouří a krátkodobá upozornění, včetně pro Švýcarsko.
Tento článek byl poprvé publikován v roce 2024. Vzhledem k aktuálním událostem ohledně polární záře v roce 2026 byl článek přepracován a znovu publikován.
