Učitelé Jan Eirik „JP“ Paulsen a Ine Jørvum považují umělou inteligenci (AI) za cenný nástroj ve školství. Podle jejich názoru může AI přizpůsobit výuku a pomoci žákům s dyslexií, stejně jako těm, kteří mluví menšinovými jazyky. Žáci jsou rovněž pozitivně nakloněni myšlence, že AI může být hodnotným pomocníkem při učení.

Přední odborník na digitální kompetence a vedoucí studentů ve školním spolku vyzývá školy, aby experimentovaly s AI a pečlivě zvážily její využití. Zatímco někteří studenti, jako Hannah Lo Edvardsen (20) a Noah Norenberg (17), uvádějí, že někteří učitelé se AI obávají a považují ji za hrozbu, v kanceláři „AI-Workshop“, kde pracují Paulsen a Jørvum na Glemmen vgs. ve Fredrikstad, je situace odlišná.

„Neměli bychom mít strach, ale spíše přemýšlet o tom, jak AI používat. Nejde jen tak otočit zády k vývoji,“ říká Paulsen. Dle jeho názoru mají nástroje AI velký potenciál pro přizpůsobenou výuku. Oba učitelé se aktivně podíleli na vývoji pedagogických chatovacích robotů určených pro výuku a hodnotící situace.

„Jako učitel, když máte 30 žáků, nemusíte vždy stíhat. Ale AI může přizpůsobit jazyk, pomoci těm, kteří mají dyslexii, podpořit méně motivované studenty a dokonce zohlednit jejich zájmy a koníčky,“ dodává Jørvum. Uvádí příklad, kdy měla žáka, který použil AI k porovnání úloh se situacemi ze hry Fortnite.

Aplikace AI v různých předmětech

Na Glemmen vgs. se vyučují jak odborné, tak akademické obory. Učitelé, kteří sami vytvořili chatovací roboty, je využívají k pomoci žákům v různých předmětech a při různých úkolech. Roboty se používají od případových studií po porozumění pojmům, výzkumné projekty a poradenství pri psaní úkolů.

AI se rovněž ukázala být užitečná pro studující menšinových jazyků, jako je Basila Nemr (27), která pochází z Palestiny a do Norska přišla ze Sýrie v roce 2016. „Používám chatovací roboty, abych lépe chápala předměty. Zejména dlouhé texty mohu zjednodušit a dostat pomoc při korekturách a přípravě na zkoušky,“ říká Basila.

Podle Jørvum ve třídách, kde je norština druhým jazykem, existují velké individuální rozdíly mezi žáky. Často mají spoustu znalostí ve svém rodném jazyce, které se snaží dostat na povrch.

Stavba přístupu k AI

Paulsen, odborný učitel norského jazyka a občanské výchovy, má pocit, že školy často volí buď, anebo přístup k AI. „Žáci ji používat budou. Možná bychom měli znovu přehodnotit, jak učíme a píšeme. Toto je také součástí pracovního trhu budoucnosti,“ říká.

Studentka Hannah Lo Edvardsen (20), která používá AI pro zahájení psaní úkolů, a Noah Norenberg (17), který ji využívá jak na filmových projektech, tak na fotografických úlohách, souhlasí. Nicméně, žáci si jsou vědomi hranice, kterou by neměli překročit: „Kopírování a vkládání není v pořádku. Tak se nic nenaučíte,“ říká Hannah. Noah dodává: „Nemyslím si, že by se AI měla používat k vytváření obrázků a filmů, protože to bere kreativní proces, ale při vývoji nápadů v projektu filmu jsem ji použil.“

Partnerství s AI

Na otázku, zda je AI v některých případech lepší než učitel, Noah odpovídá kladně: „Někdy ano. AI je dobrá v objasňování mých otázky a může to udělat během několika sekund.“ Jørvum však dodává, že cílem je spolupráce, aby žáci, za pomoci učitele, mohli společně hodnotit odpovědi AI. „Jazykový model produkuje text bez porozumění nebo záměru, takže je na nás, abychom odpověď interpretovali, posoudili její kvalitu a rozhodli, zda dává smysl,“ uvádí Jørvum.

Jørvum a Paulsen vedou kurzy pro žáky a učitele, zaměřené mimo jiné na kritické hodnocení zdrojů a osvětu o tom, že AI může dělat chyby a deformovat obsah. „Mnoho lidí to neví, proto je důležité o tom hovořit,“ dodává Paulsen. „Místo toho, abychom zavírali oči před technologií, musíme spolupracovat na řešeních a promýšlet, kdy a jak AI správně používat.“

Testování AI ve vzdělávání

Stine Malin Brynildsen, vedoucí odborné výuky na Høgskolen i Østfold, spolupracovala s učiteli na Glemmen vgs. A tvrdí, že je důležité, aby školy testovaly AI a získaly zkušennosti. „Je lepší to zkusit, než si říkat: ‚to nechceme‘ nebo si myslet, že AI je úžasná. Abychom porozuměli technologii, musíme ji otestovat a reflektovat ohledně jejího použití,“ říká Brynildsen.

Pokud jde o použití generativní AI ve školách, neexistuje jednoduchá odpověď na její výzvy ani příležitosti, dodává Brynildsen. „Tato diskuse o digitalizaci není nová, ale generativní AI přinesla tolik nových otázek, na které se nyní musíme ptát, jako například: ‚jaká je dnes kompetence?‘, ‚co je psaní?‘ a ‚co je učení?’“

Generativní AI

Generativní AI modely se trénují tím, že jsou „krmeny“ velkým množstvím dat, například texty a obrázky. Na základě těchto informací mohou modely vytvářet nové obrázky (generovat znamená „vytvářet“). Jedním z nejznámějších příkladů generativní AI je chatbot ChatGPT, který byl spuštěn společností Open AI v listopadu 2022. Chatbot je datový program, který je určen k napodobení dialogu s člověkem. Často se používá v zákaznickém servisu k odpovědím na jednoduché dotazy. V průběhu času se chatboty zdokonalily a technologie se rychle vyvíjí. To platí i pro ChatGPT, který nyní může odpovídat a analyzovat čím dál složitější dotazy a úkoly, a také vytvářet pokročilejší obsah v textové i obrazové podobě.

Podle Brynildsen jsou žáci jak pozitivně, tak skepticky naladěni k AI. „Někteří se obávají, že ztratí svůj vlastní hlas, a že příliš necháme AI vykonávat práci za nás,“ říká.

Martine Løkken Svendsen, vedoucí v studentské organizaci, se domnívá, že AI může být dobrým nástrojem, avšak je nutné ji používat opatrně a s ohledem. „Faktem je, že AI se nezbavíme, a žáci se chtějí o AI dozvědět více, o jejím vlivu na nás a jak ji správně využívat.“

Možnosti učení s AI

Nová zpráva od OECD ukazuje, že využití AI ve školství může vést k vyššímu učení. Pokud má použití AI jasné pedagogické cíle, může to podpořit dovednosti jako kritické myšlení, kreativitu a spolupráci. Nástroje AI mohou také učinit výuku zajímavější a motivující. Žáci mohou komunikovat s chatboty, klást otázky a získávat rady na to, jak pokračovat, pokud se zastaví, nebo dostávat tipy, jak se učit více.

I když AI nástroje mohou zlepšit výkon žáků při úkolech, nemusí nutně vést k vyššímu učení. Ponechání duševní práce chatbota může ve skutečnosti vést k lenosti a nedostatku angažovanosti, což může dlouhodobě snižovat rozvoj dovedností, uvádí zpráva. Doporučuje se, aby AI byla ve školách používána uvážlivě, směrem k pedagogickým cílům podporujícím učení, a nikoli jako náhrada za samostatné myšlení a základní dovednosti.

Zpráva OECD se zabývá novějšími výzkumy zkoumá souvislosti mezi generativní AI a učením.