Nová studie ukazuje na Marsu známky oceánů a podmínek příznivých pro život v dávné minulosti.

Bern – Prach, skály, obrovské vulkány, hluboké kaňony a zmrzlé polární čepice – takto známe Mars, „červenou planetu“. O podmínkách příznivých pro život se zde těžko mluví. Nicméně nové výzkumné výsledky vykreslují jiný obrázek: Mars byl v dávné minulosti modrou planetou.

Výzkumný tým z Univerzity v Bernu spolu s Národním institutem pro astrofyziku v Itálii (INAF) objevil na vysoce rozlišujících snímcích z různých kamer na Marsu geomorfologické struktury, které připomínají říční toky na Zemi. „Jedinečné a vysoce rozlišené satelitní snímky nám umožnily prostudovat krajinu Marsu s přesností a detailním mapováním,“ uvádí Ignatius Argadestya, doktorand na Geologickém a fyzikálním institutu Univerzity v Bernu. Podle tiskové zprávy se má jednat o ústí řeky do oceánu.

Známky prastarého oceánu – přesněji než kdy předtím

I v obrovském Valles Marineris, které se táhne jako největší kaňonové systémy kolem rovníku Marsu, naznačují stopy bývalé vody a možná jednoho oceánu. Změněné minerály jsou v tomto kontextu obzvlášť výmluvné. Hlavní výzkumný důraz byl položen na jihovýchodní část Coprates Chasma, sekci tohoto obrovského kaňonového systému.

Podle tiskové zprávy by měl bývalý červený planet před přibližně třemi miliardami let být stále modrým planetem. „Při měření a mapování obrazů Marsu jsem mohl identifikovat hory a údolí, která připomínají horskou krajinu na naší planetě,“ říká Argadestya. Obzvlášť ho ohromily fan-delta, která objevil na okraji jedné z hor. Tyto vějířovité kužely usazenin a písku vznikají tam, kde sedimenty ústí přímo do stojaté vodní plochy, a silně připomínají klasická říční delta na Zemi. Výsledky výzkumu také ukazují, že tehdejší oceán byl minimálně tak velký jako Arktický oceán.

Byl na Marsu kdysi život? Podmínky mohly podporovat jeho vznik

„Nejsem prvním, kdo postuloval existenci a rozsah oceánu,“ zdůrazňuje Fritz Schlunegger, profesor exogenní geologie na Univerzitě v Bernu. „Předchozí údaje však byly založeny na méně přesných datech a částečně na nepřímých argumentech.“ Objev delta a potvrzení dalších známek bývalého oceánu naznačují, že na Marsu kdysi existovaly podmínky, které mohly podporovat vznik a vývoj života. „Naším výzkumem jsme přinesli důkazy o dosud nejhlubším a největším oceánu na Marsu – oceánu, který se rozprostíral na velké části severní hemisféry,“ říká Argadestya. Dnes jsou bývalé deltastruktury zakryty větrem formovanými dunami.

„Mars známe jako suchou, červenou planetu,“ dodává vědec. „Ale nyní je jasné: Před dlouhou dobou byl modrou planetou – podobně jako Země. Tyto poznatky také ukazují, že voda na planetách je cenná a může se jednoho dne ztratit,“ jasně zdůrazňuje Argadestya. Pro studii zvolili výzkumníci sedimentologický přístup a porovnali sedimentační oblasti na Zemi s těmi na Marsu. Jako další krok chtějí prozkoumat minerální složení starých marťanských půd. „Nyní, když víme, že Mars byl kdysi modrou planetou,“ říká Argadestya, „chceme také pochopit, jaký typ zvětrávání tam probíhal.“ (Zdroj: Univerzita v Bernu)