Aktivita slunce dosáhla nyní svého vrcholu. To může vést k agresivním explozím, které ohrozí satelity, telekomunikaci a elektrické sítě na Zemi.

Podle výzkumného časopisu Apollon mohou tyto mohutné sluneční exploze v nejhorším případě způsobit chaos na naší planetě. Odkazuje se přitom na největší sluneční výbuch v moderní historii lidstva, kdy bylo do vesmíru vystřeleno množství plazmatu a magnetické energie, která zasáhla Zemi 17 hodin později.

„Není to otázka, zda se to stane znovu, ale kdy,” říká profesor Mats Carlsson z Astrofyzikálního ústavu na UiO.

Rozdíl mezi rekordní magnetickou bouří v roce 1859 a dnešní situací spočívá v tom, že jsme nyní mnohem zranitelnější díky technologickému pokroku.

Tvorba elektromagnetického pole

V té době byla magnetická síla sluneční bouře natolik silná, že kolem elektrických zařízení vznikla dominantní elektromagnetická pole. Telegrafní linky vyhořely, telegrafisté dostávali elektrické šoky a elektrická zařízení se aktivovala, přestože nebyla zapojena do sítě.

„S naší moderní elektronikou by takový incident měl katastrofální následky,” dodává Carlsson.

Cykly sluneční aktivity

Sluneční aktivita má cyklus trvající jedenáct let, a zejména v letech jeden až dva po maximální aktivitě hrozí výskyt silných slunečních bouří. Nyní jsme na vrcholu tohoto cyklu, a očekáváme, že nebezpečné sluneční bouře se mohou objevit letos a příští rok.

Během tohoto cyklu již došlo k několika zaznamenaným bouřím: V roce 2024 byla zaznamenána nejsilnější sluneční bouře za více než dvacet let, zatímco loni byla pozorována bouře, která zasáhla Mars, ale ne Zemi.

V loňském roce sluneční bouře získala titul nejoblíbenější vyhledávací článek na SNL po jeho zmínce v sérii „Katastrofa” s Andrem Wahlem, která byla vysílána 1. března na NRK.

Příčina polární záře

Jedním z nejvýraznějších efektů slunečních bouří je polární záře. Pokud by Zemi zasáhla sluneční bouře, mohla by narušit telekomunikační satelity a způsobit značné škody.

23. července 2012 došlo k ohromné explozi na slunci, možná stejně silné jako ta v roce 1859. Země unikla plazmové erupci ze sluneční bouře, ale byly provedeny úvahy o tom, co by se mohlo stát, kdyby bouře zasáhla naši planetu.

Americký časopis Forbes se domníval, že by došlo k výpadku služeb od internetu až po dodávku vody. Obnova by mohla trvat čtyři až deset let, což by vedlo k rozsáhlým ekonomickým ztrátám.

Ani menší sluneční bouře nemohou být bez následků pro naši infrastrukturu, a proto je důležité být připraven. Obvykle trvá dva až tři dny, než sluneční bouře zasáhne Zemi, a v této době je klíčové mít dobrou predikci slunečního počasí.