Podle nedávného výzkumu, který byl proveden mezi 1463 učiteli v Bulharsku, alespoň 50 % z nich již využilo možnosti umělé inteligence alespoň jednou a více než 70 % z nich ví, jak ji používat. Tato zjištění byla prezentována Albena Spasovovou během webináře zaměřeného na připravenost vzdělávacího systému integrovat nové technologie do výuky. Mladší učitelé, zejména ti pod 40 let, se podle jejích slov častěji obracejí na umělou inteligenci.
Možnosti a omezení umělé inteligence
Spasovová také upozornila na určité trendy, které se vyvíjejí v důsledku využívání umělé inteligence. Často se využívá pro generaci textů, avšak s časem tyto texty mohou mít tendenci být jednotvárné, jak je tomu pozorováno v Nizozemsku. Aby se tomuto zabránilo, je klíčové správně formulovat úkol, známý jako „prompt“. Učitel by měl jasně specifikovat: „Jsem učitel zeměpisu, cílem tohoto úkolu je, chci lekci pro pátou třídu s průměrnou obtížností, založenou na tomto materiálu a v konkrétním formátu – tabulka, zpráva nebo jinak.“ Je také důležité stanovit omezení, například „používej pouze učební materiál,“ radí.
Mezi hlavní výhody umělé inteligence pro učitele patří možnost zrychlit a zvýšit produktivitu, plánovat hodiny a pracovní listy, poskytovat personalizované vyučování, vytvářet prezentace a sledovat pokrok svých studentů a hodnotit je. Studenti pak mohou spoléhat na pomoc s domácími úkoly, jednodušší osvojení jazyků, personalizované učení, poradenství při projektech a další.
Rizika plynoucí z používání umělé inteligence
Obě strany ovšem čelí rizikům, která mohou ovlivnit kognitivní rozvoj a sociálně-emocionální učení. „Pokud budeme nadměrně využívat umělou inteligenci, oslabí to naše schopnosti pro hloubkové myšlení,“ upozorňuje Spasovová a cituje výzkum mezi studenty Stanfordu z roku 2024, který ukazuje, že argumentace těch, kteří často používají umělou inteligenci, se výrazně snižuje, což znamená, že zaostávají s řešením úkolů. Diskutuje se již i o kognitivní lenosti, kdy převedením všech úkolů na technologie se trapně cítíme a začínáme se s problémy vyrovnávat pomaleji, což zhoršuje naši pozornost.
Pro učitele představují nebezpečí profesionální úpadek – pokles didaktických dovedností, schopností shromažďovat informace, plánovat, hodnotit a rozhodovat se, a celkově ztrátu vlastního stylu, originality a schopnosti vzbudit zájem u studentů. Proto je jejím poselstvím hledat rovnováhu – umělá inteligence by měla být používána s konkrétním cílem, studenti by měli být v pedagogickém rámci určeném učitelem a být zastoupeni v tom, jak ji bezpečně používat.
Výzvy spojené s integrací umělé inteligence
„Paradoxně, umělá inteligence poskytne více času těm, kteří si na její efektivní využití najdou čas,“ podotýká Spasovová. V tomto ohledu bude klíčové budování digitálních dovedností nejen mezi studenty, ale také mezi učiteli. „Chybí dostatečné školení v této oblasti. I když nějaká existují, kdo pak učitele podporuje při integraci nového nástroje do výuky? Je potřeba strukturovanější školení, které se přizpůsobí různým úrovním učitelů, jakož i certifikované programy, které budou podporovány a centralizovány ministerstvem školství,“ uvádí.
Podle jejích slov jsme skvělí v strategii, ale ne již v jejím provedení. „Existuje velký nedostatek meziinstitucionální koordinace; jedna instituce nekomunikuje s druhou a učitelé jsou ponecháni sami sobě,“ říká. Další výzvou je nerovnoměrný přístup – k zařízením, sítím a digitálním platformám, což fragmentuje vyučovací proces.
