Slovo brainrot, které má cynický a fatalistický nádech, se stalo populárním mezi generací Z, která je silně znepokojena nadměrnou expozicí na sociálních sítích a obává se dopadu obrazovek a digitálních obsahů na naše kognitivní schopnosti. Tento termín se stále více používá v anglosaském světě a byl dokonce označen za „slovo roku“ v roce 2024 prestižním anglickým slovníkem Oxford. V souvislosti s demokratizací generativní AI a přívalem obsahu, který z toho plynul, tento termín dnes označuje také kategorii absurdních a nekvalitních videí, která jsou vytvářena pouze za účelem získání pozornosti a přinášení zisku, jak vysvětluje rozsáhlý článek v deníku „Le Monde“.

Podstatu brainrotu a jeho důsledky

Brainrot – což lze přeložit jako „cerebrální hniloba“ nebo „digitální otupělost“ – ilustruje myšlenku, že dlouhotrvající expozice nadbytku povrchního obsahu (často spojována s používáním platforem jako TikTok nebo Instagram) může vést k poklesu pozornosti nebo narušení mentálních funkcí. Avšak tento termín je stále pouze metaforou. Neexistuje ve žádné lékařské či psychologické klasifikaci a hrubě zahrnuje různé hypotézy či závěry různých studií na toto téma.

Důsledky pro pozornost a duševní zdraví

Více studií, provedených neuroscientisty nebo psychology, se shoduje na tom, že některé intenzivní digitální aktivity mohou ovlivnit specifické kognitivní funkce, jako jsou pozornost, pracovní paměť a schopnost udržet si soustředění. Například studie publikovaná v roce 2023 ukázala, že opakovaná expozice velmi krátkým videím, jako jsou ty nabízené TikTokem, může negativně ovlivnit výkon v úkolu zaměřeném na prospektivní paměť, což je schopnost pamatovat si vykonat nějakou činnost po přerušení. Podle výzkumníků by tento typ efektu měl vztah k formátu obsahu a frekvenci změn kontextu, avšak nejedná se o nezvratné strukturální poškození mozku.

Nové závěry o konzumaci krátkých videí

V září 2025 zveřejněná meta-analýza 71 studií, zahrnující téměř 100 000 účastníků, dospěla k závěru, že vysoká konzumace krátkých videí je spojena s poklesem kognitivních funkcí, přičemž zejména pokles pozornosti a kontrola impulzů byly sledovány. Tyto výsledky, publikované v časopise Americké psychologické asociace, rovněž ukazují souvislost vysoké konzumace těchto videí se zvýšenými příznaky deprese, úzkosti, stresu a osamělosti.

Další článek, publikovaný na podzim po analýze dat z 14 nedávných studií o používání krátkých videí, rovněž spojuje intenzivní konzumaci s kratší pozorností a horšími školními výkony.

Dopady digitálních médií na děti a adolescenty

Studie zveřejněná v listopadu 2023 v časopise „Nature“ se širším způsobem zaměřila na dopad používání digitálních médií (televize, smartphones, internet) na vzorky tisíců dětí a adolescentů. Naznačuje, že vysoká expozice digitálnímu „odskakování“ (tj. multitasking na mnoha platformách s rychlou frekvencí) by mohla být spojena s problémy v kognitivní flexibilitě (problémy s učením), rozhodováním nebo impulzivitou, nicméně rovněž nezaznamenává, že by tyto kognitivní škody byly nezvratné.

Omezení a potřeba opatrnosti

Ačkoliv tyto závěry vyžadují zvýšenou opatrnost, je potřeba je nuancovat, protože dosud pouze ukazují na korelaci a nikoli na kauzalitu. Popsané efekty se navíc vztahují pouze na bezprostřední pozorování, bez zkoumání dlouhodobých dopadů a týkají se pouze mladých subjektů, kteří jsou stále v evoluční fázi. Výzkumníci rovněž berou v úvahu vysokou expozici digitálnímu obsahu, aniž by byl stanoven přesný prah, nad jehož úroveň by praxí mohla být škodlivá.