Pedro A. Martínez, učitel matematiky, se podělil o své myšlenky na využití mangy jako nástroje pro učení matematiky. Věří, že tento formát může oslovit široké spektrum věkových skupin – od deseti do sedmdesáti let.

Učitel na střední škole a na fakultě pedagogiky, je autorem komiksu ‚Mathland: El enigma del talismán aritmético‘, který má za cíl „zamilovat“ čtenáře do matematiky. Jeho překlad do katalánštiny chystá nakladatelství Devir.

Martínez poukazuje na nedostatečné metody výuky matematiky, které se od 40. let minulého století příliš nezměnily. „Nemůžeme dál učit matematiku jako v roce 1940,“ tvrdí matematický didaktik Luis José Rodríguez Muñiz.

„Manga matematiky zní skvěle. Jak vznikl projekt ‚Mathland: El enigma del talismán aritmético‘?“ začíná odpovědí na otázku o svém komiksu.

„Vycházím ze své lásky k manga a komiksům. Už jako student matematiky jsem si představoval, jaké by to bylo učit se matematiku prostřednictvím komiksů. A tak se během mého vzdělávání jako matematik začala rozvíjet tato myšlenka,“ vysvětluje. „Odmalička jsem se také zajímal o kreslení. Když jsem poprvé vstoupil do třídy jako učitel, začal jsem kreslit vlastní komiksy a zkoumal, jak na to mé studenty reagují.“

Podle něj je často tlak ze strany učebních plánů příčinou rigidního přístupu k výuce matematiky. „Matematika není jen seznamem vzorců nebo receptem,“ dodává.

„Připravoval jsem komiksy na papíře a nosil je do třídy. Pracoval jsem s nimi na různých matematických konceptech a viděl jsem, jak nadšené přijímání studentů je,“ říká.

Martínez cítí, že výuka je pro něj přirozená. „Už od dětství jsem pomáhal svým přátelům, sousedům a kolegům s matematikou, protože jsem ji miloval. Vždy jsem věděl, že mě bude bavit učení. Zajímala mě také výzkumná činnost, kterou jsem se nakonec velmi zabýval, ale nakonec jsem si vybral to, co mě skutečně baví. Miluji svou práci a žádný den nechodím do práce bez nadšení, a to je to nejdůležitější.“

Martínez také zmiňuje, že pro některé studenty se stává matematika téměř mučením. „Situace se zlepšuje, ale ještě před několika lety učili matematiky v základních školách povětšinou matematikové, kteří neměli pedagogické vzdělání. To vyúsťuje v rigidní výuku,“ říká. „V denním životě matematik myslí. Je o to hledat potěšení z myšlení a vyřešení problémů, které nemají nutně jednoznačné řešení. To se snažím předat svým studentům, aby si matematiku zamilovali.“

Matematika podle Martínezových slov zahrnuje myšlení a hledání vzorců, což může být zábavné. V každé své hodině se snaží vzbudit u studentů zvědavost a dojít spolu k objevům. „V každé hodině se snažím vytvořit situace, kde studenti nevědí, co mají dělat, a společně zjistíme, co se chceme učit,“ popisuje své metody.

Sami si stanovují, pro jakou věkovou skupinu je komiks určen. „Komiks je materiál, který může být využit od pátého ročníku základní školy až po první ročníky střední školy, ale může jej číst i člověk ve věku 70 let. Krásou tohoto díla je, že v závislosti na věku čtenáře uvidíte různé aspekty matematiky. Čím více matematiky znáte, tím více najdete, protože jsme skrývali různé matematické koncepce napříč celou komiksovou knihou,“ vysvětluje.

Martínez považuje komiks také za dobrou možnost pro rodiny. „Čtení je aktivita, kterou lze podnikat společně. Nejdříve mě potěšilo, když mi rodiče řekli, že každou noc si přečtou kapitolu z mangy. Líbí se mi, že také budujeme rodinné vazby kolem čtení. A pokud se při tom naučíte matematiku, je to skvělé,“ dodává.

Dalším důležitým tématem je matematická úzkost, se kterou se komiks také zabývá. „Tyto emoce často blokují studenty kvůli strachu, který se v nich vyvinul k předmětu. Naším cílem je studentům předat zprávu, že sice, matematiky jsou složité, ale nemusí být pouze pro privilegované. Základní koncepce se mohou zvládnout na střední škole,“ říká.

Jak se dá tato úzkost překonat? „Usnadněním přístupu k vědomostem, aby student viděl, že se k nim může dostat a že to není nemožné,“ doporučuje.

Přišlo by se hodit i pokračování knihy? „Ano, s novým nakladatelstvím Devir se už na tom pracuje, jak s překladem prvního dílu do katalánštiny, tak ohledně přípravy druhého dílu,“ dodává.

Experti již dlouho varují, že špatné porozumění čtenému textu zhoršuje zvládání dalších znalostí. Mnozí studenti selhávají v matematice nikoli proto, že by jí nerozuměli, ale prostě protože nesprávně chápou zadání. „Ano, to je pravda. Ze začátku jsem se styděl nosit své obrázky do třídy, myslel jsem, že se budou smát. Ale nakonec se ukázalo, že to všechno přináší výhody. Vizualizace konceptů a dávání něčeho, co se vymyká ze standardu, pomáhá studentům lépe pochopit, co se snažíme naučit. To podporuje čtení a usnadňuje abstrahování,“ shrnuje Martínez.

Podle něj i manipulativní materiály pomáhají dosáhnout hlubšího porozumění. „Učíte se tak koncepce mnohem hlouběji, než kdybyste to dělali standardním způsobem. A snažím se oslovit co největší počet studentů bez toho, abych někoho opomíjel,“ uzavírá.

Pokud jde o optimální věk pro tuto výukovou metodu, Martínez tvrdí: „Nejreagovatelnější jsou žáci šestého ročníku základní školy a prvního ročníku střední školy. V tomto věku mají stále zájem o komiksy.“