Pravidelně přicházejí od vědců varování o tom, že cirkulace proudění Atlantiku, do které patří i Golfský proud, vykazuje známky oslabení a může dojít k jejímu kolapsu již za 25 let. Tento scénář by měl dramatické následky pro klima v severních oblastech.

Naopak, nejnovější výzkum norského mořského vědce Mariuse Årthuna ukazuje, že proudění může být překvapivě odolnější vůči klimatickým změnám, než se dosud předpokládalo. „Bylo zaměřeno na faktory, které naznačují zpomalení, ale méně na procesy, které mohou proudění udržovat,“ říká Årthun.

Pomoc tání ledu v Arktidě

Většina mořských vědců se shoduje, že klimatické změny, jako je oteplování oceánů a tání ledu na Grónsku s čerstvou vodou, pravděpodobně povedou ke zpomalení cirkulace Amoc, do které Golfský proud obvykle patří. To může mít dopad na globální klima.

Existují ale také jiné tání ledu, které neočekávaně zmírňují tuto znepokojující tendenci. Årthun a jeho kolegové ukazují, že mořský led dál na sever v Arktidě vytvořil nový zdroj slané vody pro síť proudění, který udržuje stálý přísun hlubinné vody do systému. „Navzdory klimatickým změnám zůstává průtok hlubinné vody přes Färöbankkanal stabilní již 30 let,“ dodává Årthun.

Kritika varování klimatologů

Årthun je kritický vůči varováním některých klimatologů, kteří se zaměřují na scénáře budoucnosti a tvrdí, že riziko blízkého kolapsu se zvýšilo. Ani vědci z klimatické skupiny OSN, IPCC, v současnosti nepovažují takový scénář za pravděpodobný. „Nevidím žádné známky v přímých pozorováních, které by naznačovaly blížící se kolaps, a také nejsem přesvědčen o tom, že modely, které byly použity, na to ukazují,“ říká Årthun.

Varování o kolapsu Golfského proudu

Na podzim roku 2024 podepsalo 44 mezinárodních klimatologů otevřený dopis s varováním pro Radu nordických ministrů, že vidí zvýšené riziko kolapsu systémů proudění na Atlantském oceánu, kam patří i Golfský proud, do roku 2050 v důsledku klimatických změn. Důsledky by byly devastující pro klima na Zemi, zejména v severních oblastech, což by vedlo k výraznému ochlazení.

Od té doby byly publikovány další výzkumné zprávy na stejné téma, ale také jiné zprávy, které neukazují na žádné známky poklesu proudění.

Vědci ve videu

Marius Årthun je mořský vědec na universitě v Bergenu a v Bjerknesově centru pro klimatický výzkum v Norsku. Stefan Rahmstorf je profesorem mořské fyziky na universitu v Postupimi a v Postupimském institutu pro klimatický výzkum v Německu.

Jak dostávat novinky o klimatické žurnalistice

Získejte všechny nejnovější informace o klimatické žurnalistice včetně zpráv, analýz a hloubkových článků prostřednictvím aplikace SVT. Budete vždy informováni o nejnovějších událostech, a můžete si vybrat témata, o která máte zvláštní zájem.

Postupujte takto:

• Otevřete aplikaci SVT na svém telefonu.
• V nabídce vyberte „Notifikace“.
• Teď si můžete zvolit témata, která vás zajímají.