Kaspické moře čelí jednomu z nejtěžších období ve své historii: hladina vody klesá, pobřežní čára ustupuje a známé ekosystémy se mění. Tyto procesy již nelze vysvětlit pouze klimatickými výkyvy, vyžadují systémovou vědeckou analýzu. Aby se předešlo těmto problémům, přikázal v roce 2022 předseda státu zřídit ve správě Mangystau státní vědecký institut, který se zaměří na výzkum Kaspického moře. Tento institut byl založen v lednu 2024.
Hlavní úkoly Kaspického vědecko-výzkumného institutu
Primárními úkoly Kazachstánského vědecko-výzkumného institutu Kaspického moře jsou zkoumání příčin poklesu hladiny vody a hodnocení vlivu tohoto procesu na ekosystémy, biologickou rozmanitost a infrastrukturu pobřežních oblastí, včetně rybolovu a námořní dopravy.
Dalším důležitým problémem je personální zajištění institutu. V současnosti je nutné obsadit pozice odborníků, jako jsou oceánologové, hydrobiologové a další specialisté. V Kazachstánu dříve neexistovalo vzdělávání v oblasti oceánologie, což způsobil akutní nedostatek odborníků v tomto oboru, kteří jsou dnes doslova vyhledáváni. Navzdory těmto obtížím zahájili zaměstnanci institutu aktivní práci.
První etapa výzkumu
Jak uvedl vedoucí mořského oddělení institutu Mereke Abdrakhmetov, odborníci začali první fázi terénních výzkumů pobřežní oblasti kazachstánské části Kaspického moře.
„Délka této části pobřežní čáry je přibližně 1800 kilometrů. Podél pobřeží bylo zřízeno 25 stálých stanic ekologického monitorování, kde budou prováděna hydrobiologická, hydrochemická a oceánografická pozorování. Vědci také zkoumají pobřežní vegetaci, stav půdy, reliéf a geomorfologii území. V budoucnu jsou plánovány námořní terénní výzkumy v akvatóriu Kaspického moře. Práce se plánují na dvě sezóny – v létě a na podzim. Institutu v současné době chybí vlastní vědecko-výzkumná loď, a proto si ji musíme pronajímat,“ vysvětluje Mereke Abdrakhmetov.
Metodologie a zkoumání dat
V akvatóriu Kaspického moře existují tzv. věkové oceánografické řezy – stálé oblasti pozorování. Podle těchto řezů odborníci vybírají vzorky vody a sedimentů ve vertikálním směru a na různých horizontech. Získané materiály budou analyzovány v laboratořích pro hodnocení stavu zooplanktonu, fytoplanktonu a bentosu (obyvatel mořského dna). Dále program výzkumu zahrnuje monitorování proudů, jejich směru a rychlosti, stejně jako procesů vln.
Podle Mereke Abdrakhmetova se Kaspické moře nachází 28 metrů pod hladinou Baltského moře, což se považuje za průměrný dlouhodobý stav. Změna hladiny moře se hodnotí v porovnání s touto značkou. Snížení hladiny podle zavedené metodiky začalo v roce 2007. Během následujících let hladina vody poklesla o 1,6 metru a v současnosti činí minus 29,6 metru podle Baltické výškové soustavy.
Trendy v ústupu pobřeží
„Ústup pobřežní čáry v některých oblastech dosahuje významných rozměrů – místy se moře vzdálilo téměř o kilometr. Provedli jsme průzkumné výzkumy v oblasti Aktau, na jižním břehu Severního Kaspického moře a na východním pobřeží. Výsledky ukázaly, že v okolí Aktau pobřeží ustupuje v průměru o 28 metrů ročně. V oblastech zálivů Mrtvý Kultek a Kaida tento údaj dosahuje dokonce osmi kilometrů ročně! Mělké východní břehy Severního Kaspického moře se vysušují mnohem rychleji než hlubší části moře,“ vysvětluje Mereke Abdrakhmetov.
Jak odborník poznamenává, v roce 1995, kdy byl zaznamenán maximální nárůst hladiny vody, došlo v oblasti Mangystau k významnému zvýšení množství srážek. Při průměrné roční hodnotě kolem 150 milimetrů v těchto letech dosahovaly 200-250 milimetrů. Řeky Volha a Ural byly v tomto období také bohaté na vodu, což mělo vliv i na hladinu Kaspického moře.
Možnost zlepšení stavu Kaspického moře
Naproti tomu od roku 2020 do roku 2023 došlo k obzvlášť rychlému poklesu hladiny a moře začalo klesat mnohem rychleji než v předchozích letech.
Přestože odborníci předpovídají pesimistické scénáře, zdůrazňují, že není zcela korektní predikovat Kaspickému moři osud Aralského moře. Na rozdíl od Aralu, který téměř přestal přijímat přítoky vody, Kaspické moře je stále zásobováno řekami a srážkami, jejichž množství, podle klimatických prognóz, může dokonce vzrůst.
V podmínkách urychleného vysychání Kaspického moře se institut pro jeho výzkum stává klíčovým vědeckým centrem, schopným propojit rozptýlená pozorování do jedné související soustavy znalostí.
„Naše výzkumy vytvářejí základ pro dlouhodobé prognózy a rozhodovací procesy, od nichž závisí budoucnost pobřežních ekosystémů, ekonomiky a obyvatelstva regionu. Bez systémové, vědecky podložené práce institutu hrozí, že problém ústupu vody zůstane na úrovni znepokojivých faktů, zatímco právě věda dnes dává možnost nejen porozumět rozsahu probíhajících změn, ale také reagovat na ně včas,“ říká Mereke Abdrakhmetov.
V tomto kontextu význam institutu přesahuje hranice akademického výzkumu a stává se jedním z nejvýznamnějších nástrojů na ochranu Kaspického moře. Institut nefunguje pouze jako výzkumná struktura, ale také jako klíčový prvek vědeckého zázemí rozhodovacích procesů, bez něhož je efektivní reakce na dlouhodobé změny hladiny Kaspického moře obtížná.
Lang ČEREŠKAJTE, Aktau
