Duševní zdraví

Specialista zdůrazňuje význam většího propojování informací mezi mozkovými hemisférami, lepší místní paměť a přítomnost estrogenu jako důvody těchto rozdílů.

24. prosince 2025. Aktualizováno v 05:00 h.

„Obrovská většina rozhodnutí, která mozek činí, se děje nevědomě: 99,74 %. Dokonce jsme to zaokrouhlili na desetinná místa,“ říká Mikel Alonso, který vyjádřil zájem o studium intuice. Jako odborník v oblasti neurovědy aplikované na chování a s 25letou zkušeností jako pedagog nedávno vydal knihu „Hodnota intuice“ (Ariel, 2025), v níž vysvětluje, jak ji porozumět, trénovat a úspěšně používat.

Má intuice vědecký základ?

Ano. Intuice je nevědomý, subjektivní a rychlý proces, který dokáže přesně vyvozovat pravděpodobnostní závěry. To znamená, že intuice, na rozdíl od toho, co se může zdát, nese veškeré naše implicitní a explicitní znalosti, které jsme během života nashromáždili, aniž bychom si to uvědomovali.

Proč mozek potřebuje intuici?

Hlavním cílem našeho mozku je přežití. Druhým cílem je reprodukce a předávání našich genů. Aby přežil, mozek se snaží šetřit energií, protože spotřebovává mezi 25 a 30 % našich celkových zdrojů. Fungovat automaticky je pro něj ideální, protože to znamená nižší energetickou spotřebu. Vědomé myšlení spotřebovává mnohem více energie. A právě proto intuice neustále predikuje, co se stane.

Jak naše intuice funguje?

Naše intuice má dvě jasně vymezené fáze. První fází je fáze, kterou nazýváme „směrnice“. Tato fáze shromažďuje důkazy o událostech, které se dějí. Nevědomě říká: „Uh, nedůvěřuji této osobě, podívej, jak reaguje, jaký má výraz, vyhýbá se očnímu kontaktu…“. Shromažďuje důkazy, které pak vedou k druhé fázi, integrující, která se nazývá „pocit“.

Co je to pocit?

Pocit je neintenzivní emoce, kterou navíc cítíme v těle. Říká nám, že bychom měli jednat, nebo se naopak zdržet jednání. To je klíčové. Jaké pocity máme, to je věc, kterou musíme zkoumat, protože každý mozek je jedinečný; neexistují dva stejné mozky na světě a pocity jsou rovněž odlišné.

Je pravda, že nevyužíváme většinu našeho mozku?

Ne, podle vědeckého výzkumu využíváme celý mozek. Co se ale děje, je, že z 86 miliard neuronů, které máme, můžeme najednou využívat pouze 2 %. Využíváme však všechny části mozku, mnohé funkce probíhají bez našeho vědomí, jako je trávení, homeostáza nebo hormonální regulace.

Můžeme říci, že většina našich rozhodnutí je založena na intuici?

Spíše bychom měli říci, že jsou nevědomá, že se objevují, aniž bychom si to uvědomovali. Intuice je modul našeho mozku, který se aktivuje při úkolech, kde máme zkušenosti, a jsme s nimi obeznámeni. Tam se intuice zapojuje a zasílá nám signál „pokračuj“ nebo „ne“. Je však třeba si dávat pozor, protože intuice může být zmatená s jinými procesy.

Jaké jsou nepřátelé intuice?

• Touhy se vyskytují, když máme potřebu nebo přání, aby určitá událost nastala. Například na univerzitě, když formulujeme hypotézy a přejeme si, aby byly potvrzeny. Tyto touhy jsou nepřítelem, protože mohou být potvrzeny nebo vyvráceny.
• Druhým nepřítelem intuice jsou stereotypy: když hodnotíme lidi nebo podněty na základě sociálních kategorií, schválených nebo odmítnutých na základě našich předsudků.
• Dalšími nepřáteli jsou emocionální úsudky a kognitivní zkreslení, zkratky, které používáme ke šetření energie, ale nejsou založené na našich znalostech. Například halo efekt, kdy máme dobrý dojem z osoby, což nás může vést k tomu, že ji považujeme za pozitivní i v jiných ohledech, i když pro to nemáme důkazy.

Lze intuici trénovat, aby byla lepší?

Ano, rozhodně. Je třeba ji trénovat. Mozek je velmi plastický a musíme být schopni cvičit a také dát intuici šanci, abychom ji slyšeli. Všechny neuronové spojení, která často nevyužíváme, oslabují.

Jak můžeme zlepšit intuici?

• Předtím, než se vrhneme na racionální úsudek, bychom měli nejprve zvážit intuici. Dát jí příležitost bez hodnocení. Když se po následování intuice spleteme, jsme velmi přísní, protože nás vždy učili, že racionální myšlení je nejlepší pro rozhodování. Ale děláme chyby i při rozhodování založeném na této kognitivní myšlence.
• Měli bychom také trénovat pozorování a být dále pozorní k tomu, co se děje. Naše smysly dokážou zpracovat kolem jedenácti megabajtů informací za sekundu, přičemž nevědomě zvládneme pouze 50 bitů. Rozdíl je obrovský, ale všechny tyto informace se neztrácí.
• Posledním tipem je udržovat během života otevřený přístup k učení. Nepřistupovat k věcem se stereotypní představou, že „už to vím“. Mít přístup učitele k životu a čelit výzvám s tímto postojem.

Liší se ženská intuice?

Byl to jeden z aspektů, který jsem chtěl prozkoumat, abych zjistil, zda je pravdou, že ženy mají v oblasti intuice vyšší schopnosti než muži. A mohu potvrdit, že ano. Ženy mají podle výsledků skutečně vyšší schopnost intuice než muži. To bylo pozorováno z různých hledisek. Z pohledu neurovědy přítomností estrogenu, který pomáhá v hodnocení událostí a odměn, a také menší přítomností testosteronu. Existuje i větší propojování informací mezi hemisférami. Ženy mají více oblastí zaměřených na chování než muži. Z pohledu sociálního interakce lépe dekódovaly neverbální komunikaci. Evolučně je rozdělení úkolů nutí věnovat pozornost různým aspektům, což usnadňuje odhalení klamů a hned první úsudky. A také mají lepší místní paměť a širší periferní vidění. Není pochyb o tom, že v oblastí intuice mají ženy větší potenciál.