Otázka, proč Italové, zvláště, žijí déle než většina populace na světě, má překvapivě genetické kořeny. Podle nedávné studie, která se podívala na prehistorické vzorce, se vědci snaží pochopit, jak lidé, kteří dnes dosáhli věku 100 let nebo více, stále žijí zdravě.
Minulé výzkumy již identifikovaly specifické geny, které jsou spojeny s vysokou životností. Novější článek publikovaný v časopise GeroScience však zkoumá, zda starobylé populace mohou mít vliv na komplikovaný vzorec životnosti, do kterého vstupují genetika, prostředí a životní styl.
Genetické dědictví Italů
Itálie je zemí s nejvyšším počtem stoletých obyvatel na světě. Tito dlouhověcí jedinci sdílejí společný genetický základ: všichni jsou potomky západní skupiny lovců a sběračů, kteří byli prvními obyvateli Evropy po poslední době ledové.
Tyto prehistorické evropské komunity, které čelily nehostinným podmínkám, se vyvinuly, aby přežily. Právě oni předali geny, které umožňují moderním Italům překročit hranici 100 let.
Výzkum starobylých genů
Vědci analyzovali DNA 333 dlouhověkých Italů a porovnali ji s 103 vzory starobylých genů, které reprezentují předky evropských linií v minulosti. Cílem bylo zjistit, zda a v jaké míře starobylé populace přispěly k genetickému základu lidské dlouhověkosti.
Díky pokrokům v oblasti archeogenetiky mohou vědci nyní přímo porovnávat moderní geny se starou DNA, jak uvádí Archeologický časopis. Mnoho genů těchto dlouhověkých lidí vykazuje určité odlišnosti, ale byli schopni nalézt i významné podobnosti: mají silné genetické vazby na skupinu západních lovců a sběračů, což je patrné i v celkové populaci Itálie.
Vliv genetických faktorů
„Každé malé zvýšení procenta DNA od lovců a sběračů zvyšuje pravděpodobnost, že člověk dosáhne 100 let, o 38 %,“ uvádí zpráva na odborném portálu phys.org. Tento efekt je ještě výraznější u žen.
Je zajímavé, že tento faktor nemá přímou vazbu na stravovací návyky – navzdory obvyklému vtipu, že Italové jedí těstoviny a sýr, ale přesto žijí do sta let. Ačkoliv životní styl hraje určitou roli, výzkumníci tvrdí, že toto jádro spočívá v genech.
Historie a genetická evoluce
Při zkoumání jednotlivých chromozomů zjistili, že klíčovým faktorem není demografie, ale mechanismy, které se vyvinuly během evolucí, když se tyto starobylé skupiny odklonily od poslední doby ledové – což byla zásadní změna v jejich genetické struktuře.
Ve tváři nepřízně musely tyto starobylé komunity evolučně pokročit. Lidské tělo se muselo vyvinout a posílit obranné mechanismy a energetickou efektivitu. Výsledkem byly silnější geny, které se předávaly dalším generacím. To podněcuje inspirativní myšlenku: nejtvrdší okamžiky, které lidstvo zažívá, mohou zanechat pozitivní odkaz, nikoli jen útrapy.
Vše závisí na perspektivě – a na téměř neuvěřitelné schopnosti lidí snášet to nejhorší, aby si prodloužili život po tisíce let. To je hluboký otisk, který poslední době ledové zanechala v historii lidstva.
