Netopýři se často nacházejí visící hlavou dolů z různých důvodů, jako je snadný vzlet, ochrana před predátory a úspora energie. Tento způsob zavěšení jim neumožňuje okamžitě vyvinout potřebnou rychlost k vzletu, což znamená, že visení je pro ně nutné. Jakmile se však dostanou do vzduchu, využívají gravitaci k rychlému vzletu.

V jejich nohách existuje unikátní svalový systém, který umožňuje zajištění jejich drápů. Udržování v zavěšené poloze nevyžaduje žádnou zvláštní námahu svalů; veškerá energie je potřebná jen k uvolnění z této pozice.

Netopýři se obvykle nacházejí ve výškových oblastech, jako jsou jeskyně nebo koruny stromů, kde jsou chráněni před predátory, kteří se pohybují na zemi. Tímto způsobem také ztěžují přístup jiným zvířatům k sobě.

Visení hlavou dolů umožňuje netopýrům optimální krevní oběh v těle. Tyto živočichy najdeme zejména na místech, kam jiné druhy, včetně ptáků, nemohou snadno zavítat, čímž se redukuje konkurence o zdroje.

Když netopýr přistane na stromě, uchopí větev svými drápy a ve stejné chvíli uvolní své tělo. Tím se jeho hmotnost optimalizuje na nohy, čímž se svaly napnou a drápy se pevně uzamknou.

Když je netopýr připraven k odletu, aktivuje svaly, aby otevřel své drápy, čímž se uvolní a následně vzlétne.