Connie se ptá: Proč máme stále židovské koláče, když jiné potraviny změnily svá jména? Jazyk se vyvíjí a v posledních letech muselo několik sladkostí přehodnotit své názvy. Nicméně oblíbený židovský koláč si zachovává své původní pojmenování, neboť má silné historické a tradiční kořeny.

Krátká odpověď

• Židovský koláč existuje více než 100 let a je zavedeným termínem v kuchařkách i v jazyce obecně.
• Název nemá hanlivý význam – Židé se sami označují jako Židé.
• Změna názvu by vyžadovala nespokojenost a vhodnou alternativu.

Termíny jako „řebíčkový koláč“ nebo „šlehačková kulička“ neměly vždy tyto názvy a většina z nás si pamatuje, jak jsme je dříve nazvali. Byly to západní pojmy pro etnické skupiny, které používají jiná jména. V uznání, že staré názvy mohou být urážlivé, se postupně vytrácejí z našeho jazyka. Židovský koláč, který stále drží své místo, také odkazuje na etnickou skupinu nebo identitu. To podnítilo Connie Rygaardovou z Helsinge, aby se ptala, proč si je stále možné zakoupit u jejího místního pekaře.

„Otázka vznikla, protože můj manžel a já jsme byli unavení z hluku kolem změny názvů potravin, protože se někdo cítí uražen,“ říká Connie Rygaard pro TV 2 Kosmopol. Ptá se: „Proč máme stále židovské koláče, když jiná jídla změnila svá jména?“ Tuto záležitost zkoumáme.

Podle statistik: 200 kilogramů židovských koláčů

V srdci Nørrebro se nachází pekárna Brødkunsten. Židovský koláč je jednou z nejpopulárnějších vánočních pochoutek. „Každý pekař, který si váží sám sebe, má židovský koláč jako součást svých vánočních sušenek,“ říká Helle Nielsen, majitelka pekárny a členka správní rady Pekářské unie Kodaň, Sjælland a Øernes.

„Je to bestseller a odhaduji, že židovské koláče se prodávají ve velkém množství po celé zemi,“ dodává. V Brødkunsten na Jagtvej pečou tolik židovských koláčů ročně, že Helle Nielsen má obtížnost odhadnout, kolik jich prodají během sezony: „Pekařství vyrábí zhruba 30 kilogramů najednou. Na odhadu by to bylo 200 kilogramů židovských koláčů od prvního listopadu do trochu po Vánocích.“ Helle Nielsen nikdy nezažila nespokojenost zákazníka ohledně názvu sušenky.

Historie koláče

Podle několika internetových zdrojů pochází židovský koláč z židovských pekařství 18. století v Dánsku. Původní koláč se pekl k jídlu během židovského svátku Chanuka, který často připadá na prosinec, a prodával se na dánských tržištích.

Co je židovský koláč?

• Židovský koláč je kulatá, křupavá sušenka.
• Tekutina se připravuje z másla, pšeničné mouky, cukru a sody.
• Koláč se potírá a zdobí skořicovým cukrem a nasekanými mandlemi.

Madhistorik a zakladatelka webu Køkkenhistorikeren, Nina Bauer, je však přesvědčena, že židovský koláč, jak ho známe dnes, se objevil až později. „Nejíme si úplně jisti, jaké koláče byly prodávány v 18. století, ale sušenky téměř nebyly k vidění,“ říká Nina Bauer. Teprve v polovině 19. století se dostala na trh nová technologie, která usnadnila pečení sušenek. „Kombinace koření a mandlí přispěla k tomu, že se o židovském koláči začalo hovořit,“ dodává.

Autentičnost vs. komerce

Jedním z důvodů, proč si židovský koláč udržel své originální jméno, je jeho dlouhá historie. „Pokud to mělo život přes 100 let a nachází se v mnoha kuchařkách, tak to nezmizí jen tak,“ říká Nina Bauer pro TV 2 Kosmopol. Ale pokud mohla šlehačková kulička či řebíčkový koláč změnit své jméno, proč by židovský koláč měl zůstat výjimkou? „Ostatní potraviny jsou značky, kde firma vytvořila název pro svůj produkt. Na židovský koláč se to tak nevztahuje,“ vysvětluje Nina Bauer.

Židé se sami nazývají Židé. „Proto židovský koláč není na rozdíl od jiných sladkostí hanlivým názvem,“ dodává Nina Bauer. Co by se tedy muselo stát, aby k změně názvu došlo? „Kdyby židovská komunita chtěla, abychom tomu říkali jinak, bylo by těžké jako uživatel jazyka to ignorovat. Ale pokud řeknou, že je to v pořádku, zpravidla to končí tam,“ říká Thomas Widmann, senior specialista Dánské jazykové rady pro TV 2 Kosmopol.

Když změníte jméno, změníte i kulturu?

V Dánském židovském muzeu v Kodani se usmívají, když se jich ptáme na názor na židovský koláč. Muzeum uznává historické spojení: „Tyto spojení s Židy, kteří přinášeli koření do Dánska, jsou zde.“ Ale zajímat je to už přestává. „Slyšela jsem lidi, kteří jsou unaveni ze jména a debaty. Něco na úrovni, kde se o to už nechtějí starat,“ říká kurátorka muzea Sara Fredfeldt Stadager. Dodává, že nemůže rozhodnout, jak se celá židovská menšina cítí.

Nicméně zná více osob s židovskými kořeny, kteří jsou unaveni nejen z vánočních sušenek, ale z celého ročního období. „Když neslavíte Vánoce sami, znamená to, že Vánoce hodně ovlivňují obraz dánských ulic,“ vysvětluje muzejní kurátorka.

Potenciál nové jména

Přesměrováno zpět do Brødkunsten na Nørrebro. Ptáme se majitelky, jestli by zvažovala změnu názvu koláče, kdyby se někoho jméno dotýkalo. Odpověď je jasná. „Ano, samozřejmě, nezlobilo by mě, kdybych měla jméno změnit. Byla bych zcela pro,“ říká Helle Nielsen. Cítila by, že by byla škoda vzdát se starého jména? „Tradice jsou dobré, ale ne jen kvůli tradici. Naopak, židovský koláč by mohl mít nový impuls, protože nové jméno by o něm vyvolávalo diskuzi,“ říká.

Když se vrátíme k odpovědi Connie Rygaardové z Helsinge, reaguje: „Děkuji vám za odpověď, je dostatečně vypovídající.“ Connie Rygaardová říká pro TV 2 Kosmopol, že by chtěla, aby se přestalo se změnami názvů věcí kvůli citlivosti lidí. „Rozhodně musíme měnit otevřeně diskriminační slova. Ale musí to mít své meze,“ dodává Connie Rygaardová.

Děkujeme Connie Rygaardové za otázku! Pokud vás také něco zajímá, co bychom mohli prozkoumat novinářsky, napište svůj dotaz do níže uvedeného políčka.