Astronomická zima začne v neděli 21. prosince v 16:03 a potrvá do 20. března do 15:48. Dlouhé zimní večery poskytují ideální příležitost pro pozorování noční oblohy a hledání planet.
Hlavní informace
- Astronomická zima začne v neděli 21. prosince ve 16:03 a skončí 20. března v 15:48.
- Nejjasnějším objektem této zimy bude Jupiter, který bude viditelný skoro celou noc; Saturn se objeví nízko večer.
- V kalendáři událostí se nacházejí konjunkce Měsíce s planetami, maximum Kvadrantid 3. ledna a zatmění, která nebude vidět v Polsku.
Čas kratších dní a brzkého setmění usnadňuje zimní pozorování. Jak uvádí Polska tisková agentura, v neděli 21. prosince slunce dosáhne bodu zimního slunovratu, což určí začátek nové sezóny. Během astronomické zimy se první hvězdy objevují kolem 16. hodiny a pravá tma nastává hodinu či dvě později, což přispívá k rychlým večerním výletům s dalekohledem.
Sezóny v astronomii vymezuje slunovrat a rovnodennost, nikoli striktní kalendářní data. V zimním období slunce dosahuje nejjižnějšího bodu, kdy je v zenitu nad obratníkem Kozoroha. Konec zimy nastane s jarní rovnodenností, kdy slunce dosáhne zenitu nad rovníkem. Tyto momenty se liší každoročně, a proto astronomické sezóny nezačínají vždy ve stejnou hodinu.
Jupiter, Saturn a Venus na zimní obloze
Nejjasnějším bodem zimního období bude Jupiter. Tato planeta vychází večer, stoupá vysoko na oblohu a ráno zapadá, přičemž jasně svítí více než ostatní hvězdy. Jeho sousedství usnadňuje orientaci na obloze: na jedné straně je možné vidět Kastora a Pollux v Blížencích, na druhé impozantního Oriona a pod ním Sirius – nejjasnější hvězdu noci. Saturn se tento rok ukáže skromněji: objevuje se nízko nad jižním a západním obzorem během večerních hodin.
Ve druhé části zimy se k nám připojí Venus. Její jasnost překoná Jupiter, i když svou dominanci na západní obloze plně ukáže teprve na jaře. V únoru, nízko nad západem, lze také vyhlížet Merkur – objeví se relativně blízko Saturnu. Mars zůstane v této sezóně mimo dosah lidského oka.
Pozorování Urana a Neptuna
Majitelé dalekohledů mohou zkusit naleznout Urana poblíž hvězdokupy Plejád, která je často začátečníky mylně považována za Malý vůz. Neptun si také žádá specializované vybavení; 20. února dojde k jeho konjunkci se Saturnem na vzdálenost 0,8 stupně. Na obloze nebude chybět ani Měsíc: 27. prosince se objeví blízko Saturnu, 3. ledna a 31. ledna u Jupiteru, 23. ledna a 20. února znovu se Saturnem, a 18. února s Venus a Merkurem (pouhých 0,1 stupně). Dne 31. prosince Měsíc přejde na pozadí Plejád; opakování nastane 27. ledna a 24. února.
Kalendar fází Měsíce v tomto období zahrnuje úplněk 3. ledna, 1. února a 3. března, a novoluní 18. ledna, 17. února a 19. března. Mezi meteorickými roji vynikají Kvadrantidy s maximem 3. ledna – za příznivých podmínek až 80 jevů za hodinu. 17. února dojde k prstencovému zatmění slunce, a 3. března k úplnému zatmění měsíce; obě nejsou viditelné v Polsku.
Významné astronomické výročí
Zima je také příležitostí připomenout si důležité data v historii polské astronomie. 28. ledna si připomeneme 415. výročí narození Jana Heweliusze z Gdaňska. Na 19. února připadá 553 let od narození Mikuláše Koperníka, astronoma, který změnil pohled na vesmír. Tato výročí doplňují seznam událostí, které by mohly povzbudit k pohledu na oblohu v nadcházejících týdnech.
Zdroj: PAP
