Nový typ krevní skupiny, nazvaný Gwada-negativní, byl objeven poté, co lékaři zjistili neobvyklou inkompatibilitu při rutinních vyšetřeních. To vedlo vědce k identifikaci vzácné mutace v genu PIGZ a k uznání 48. krevního systému na světě.
Když přemýšlíme o krevních skupinách, přirozeně si vybavíme nejznámější kombinace, jako jsou A, B, AB a O, společně s jejich pozitivními a negativními variantami. Nicméně, svět krevních skupin je mnohem složitější, než se na první pohled zdá. Mezinárodní společnost transfúze krve uznává přes 47 různých systémů krevních skupin, a nyní byl oficiálně identifikován další, v pořadí už 48.
Jedná se o Gwada-negativní, typ tak vzácný, že byl dosud nalezen pouze u jediné osoby na celém světě: ženy z Guadeloupe v Karibiku. Tento objev upoutal pozornost vědecké komunity, protože žádná jiná známá krev není kompatibilní s tou její, což je zcela nový fenomén. Objev byl publikován v časopise National Library of Medicine, který je považován za největší lékařskou knihovnu na světě.
Gwada-negativní: poznejte nový typ krve objevený vědci
Identifikace Gwada-negativního začala jako jednoduché rutinní vyšetření. Krev pacientky reagovala neobvykle na všechny testované vzorky, včetně těch od jejích vlastních sourozenců. To znamenalo, že žádný známý dárce nebyl kompatibilní, což je mimořádně vzácné.
Lékaři zahájili hlubší vyšetřování, aby pochopili, proč krev vykazovala tuto zvláštní charakteristiku, a zjistili, že došlo k mutaci v genu PIGZ, který je odpovědný za přidání specifického cukru do krvinek. Když tento cukr chybí, vzniká zcela nový antigen, který definuje tuto krevní skupinu.
Odkazy na související články
- Ač jsme si mysleli, že spojení je věčné, byli jsme mylně: NASA varuje, že systém na Marsu je na pokraji tichého kolapsu.
- To není dieta ani posilovna: v 100 letech slavný herec z Hollywoodu přičítá své zdraví jednoduchému tajemství, které může každý udělat doma — a věda to vysvětluje.
- Mysleli jsme si, že rozumíme dešti, ale věda má co říct: objevili jsme skrytý vzor, který mění vše.
- Skrývala se 21 milionů let a konečně byla odhalena: ‚miniaturní‘ překvapení, které mění naše znalosti o oceánech.
- Dno oceánu fixuje uhlík způsobem, který nikdo nepředpokládal.






