Celosvětové teploty nadále stoupají. Nová data naznačují, že cíl 1,5 stupně Celsia může být poprvé překročen.
„Toto je další rok, který potvrzuje trend, jenž sledujeme již nějakou dobu. Nyní jsme velmi blízko hranici 1,5 stupně,“ říká klimatologyně Reidun Gangstø z Meteorologického institutu pro Dagbladet.
Toto prohlášení přichází po předběžné zprávě Evropské klimatické monitorovací služby Copernicus, která v úterý shrnula teploty za rok 2025. Data za leden až listopad ukazují, že rok 2025 se pravděpodobně zařadí mezi nejteplejší zaznamenané roky. Globální teplota se nachází o 1,48 stupně nad předindustriálními hodnotami a trend naznačuje, že tříleté období 2023–2025 překročí 1,5 stupně poprvé v historii.
„To je vážné, bohužel však nikoli překvapivé. Znamená to, že jsme již dosáhli nebezpečné hranice,“ dodává Gangstø.
Stále vzrůstající obavy
Terč 1,5 stupně Celsia byl stanoven v Pařížské dohodě – klimatické smlouvě, kterou podepsala téměř všechna země světa před deseti lety v Paříži. Hlavním cílem dohody je udržet globální oteplování výrazně pod 2 stupni a snažit se omezit zvýšení teploty na 1,5 stupně.
„Oteplování stále pokračuje a to je velmi znepokojivé,“ říká Gangstø.
Více odborníků se domnívá, že dosažení klimatického cíle bude téměř nemožné. Zpráva OSN zveřejněná v listopadu tohoto roku tvrdí, že svět, pokud bude pokračovat v současné klimatické politice, směřuje k oteplení o 2,8 stupně.
V současnosti je rok 2024 nejteplejším rokem, jaký byl kdy zaznamenán. Tento rok byl také poznamenán mořskými vlnami tepla ve všech oceánech podle Meteorologického institutu.
Nejznámější formou těchto mořských vln tepla je klimatický jev El Niño, který trvá minimálně jeden rok a má dopady na počasí téměř v celosvětovém měřítku.
Cecilie Mauritzen, oceánografka a klimatologyně z Meteorologického institutu, uvedla: „Dlouhotrvající události s největšími odchylkami teplot mohou mít vliv na globální vývoj teplot. K tomu došlo v letech 2023 a 2024 z důvodu extrémních, dlouhotrvajících vln tepla v Tichém a Atlantském oceánu.“
V roce 2025 ale El Niño nebylo přítomné, přesto se tento rok pravděpodobně zařadí mezi nejteplejší.
„I bez El Niño bylo stále velmi teplé moře, což mohlo ovlivnit teploty. Vidíme, že za vývojem stojí lidské činnosti, které změnily klima. Když je tak teplo, nejde už jen o přirozené variace,“ dodává Gangstø.
Blížíme se k nebezpečným hranicím
Nová čísla od Copernicus také ukazují, že listopad tohoto roku byl třetím nejteplejším měsícem, který byl kdy zaznamenán. Teploty nad průměrem byly registrovány v celém severním Kanadě a v Arktickém oceánu.
V listopadu byla globální teplota o 1,54 stupně vyšší než předindustriální úroveň. „Tyto milníky nejsou abstraktní – ukazují na stále rychlejší vývoj klimatických změn a jediný způsob, jak zastavit další vzestup teplot, je rychle snížit emise skleníkových plynů,“ říká Samantha Burgess, strategická vedoucí pro klimatické záležitosti v Evropském středisku pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF).
Gangstø uvedla, že ji zpráva od Copernicus nepřekvapila a že rostoucí teploty vidí v realizačních materiálech každý den. „Cítím obavy,“ podotkla.
Zvýšené teploty nesou s sebou zvýšené nebezpečí extrémního počasí a následné obrovské důsledky, což platilo i v tomto roce. „Přibližujeme se k hranicím, které globální ekosystémy a společnosti nedokážou zvládnout,“ říká Gangstø.
Extrémní události
Copernicus specifikuje také tropické cyklony v jihovýchodní Asii v listopadu, které vedly k rozsáhlým povodním a sesuvům půdy se více než 1100 oběťmi na životech. Silné srážky způsobily také problémy v Evropě, zejména v Albánii, Řecku, Velké Británii a Irsku, kde došlo k povodním a zatopení oblastí.
Léto 2025 bylo rovněž poznamenané rekordními vedry, masivními lesními požáry a smrtelnými povodněmi. V Severní Americe bylo zaznamenáno také rekordně vysoké teploty, kde v USA a Kanadě byly místa, kde teploty překročily 45 stupňů.
Rok 2025 se rovněž stal dalším horkým létem v jižní Evropě, s teplotami přes 40 stupňů na několika místech. V kombinaci se silným větrem a suchem došlo k ideálním podmínkám pro lesní požáry, které zuřily například ve Španělsku, Řecku, Portugalsku a Turecku.
„Důvodem k obavám je, že pokud teploty budou nadále stoupat, dojde k častějším extrémním událostem,“ uzavírá Gangstø.
