Leonid Pšenichnov byl 9. září zadržen pracovníky ruského Inženýrského úřadu FSB a od té doby se nachází v pretrial detenčním zařízení v Simferopolu, které je vzdálené 200 kilometrů od jeho domova v kerčské oblasti Krymu. Během této doby měl možnost jej krátce navštívit pouze za účelem vyzvednutí několika osobních věcí. Ruské úřady jej obviňují z vlastizrady, přechodu k nepříteli a pomocného jednání proti bezpečnosti Ruska.

Obvinění a jeho pozadí

Konkretizovaná obvinění se týkají Pšenichnova, který měl údajně usilovat o zavedení restrikcí na metody lovu krilu v Antarktidě. Kril je malý korýš, který má vysoký obsah bílkovin a je často rybařen pro výrobu krmiva pro ryby a doplňků stravy. Ukrajina se v roce 2023 neúspěšně pokusila v Komisi pro ochranu živých mořských zdrojů Antarktidy (CCAMLR) o omezení moderních a vysoce efektivních metod lovu krilu. Pšenichnov při této činnosti poskytoval vědecké poradenství, což Rusko interpretuje jako nelegální jednání.

Postoj ukrajinské strany

Pšenichnov byl jako ukrajinský občan přeměněn na Rusa v důsledku ruské anexi Krymu, přičemž však neztratil svou ukrajinskou státní příslušnost. Ukrajinský zástupce v Antarktickém výboru, Kostiantyn Demianenko, zdůraznil, že Pšenichnov nikdy nepracoval pro ruskou vědeckou instituci a vždy byl loajálním občanem Ukrajiny. Podle něj je obvinění ohledně lovu krilu spíše záminkou pro dosažení politických cílů.

Ekonomické důsledky a bezpečnostní hrozby

Demianenko rovněž poznamenal, že Rusko v současnosti nemá k dispozici lodě s technologií pro vysoce efektivní metody lovu krilu a že přijetí žádosti o omezení těchto metod by pro Rusko nepředstavovalo žádné nevýhody, ale mohlo by dokonce přinést ekonomické výhody. Dále informoval, že bezpečnost Ruska normálně nebyla ohrožena.

Mezinárodní reakce a podpora

Při příležitosti Pšenichnovovy situace se řada vědců obávala, že jeho případ může sloužit jako příklad pro zastrašování ostatních. Ozeanograf Evgeny Pakhomov, který Pšenichnova zná již třicet let, vyjádřil názor, že ruské úřady se snaží kriminalizovat lidi, aby vyvolaly strach. Pšenichnov, který se musel po roce 2014 kvůli svým rodičům, kteří potřebují péči, usadit na Krymu, se tak nechtěně stal ruským občanem.

Výzva k jeho propuštění

Komitét znepokojených vědců, organizace hájící vědeckou svobodu, nedávno zaslal otevřený dopis prezidentovi Ruska Vladimiru Putinovi, ve kterém vyzvali k propuštění Pšenichnova. Vědci v dopise uvedli, že podpora odpovědného hospodaření s rybami ve prospěch životního prostředí by nikdy neměla být považována za vlastizradu.

Geopolitické implikace

Evgen Dyki, ředitel Ukrajinského centra pro antarktické vědy, obvinil Rusko z geopolitické instrumentalizace Antarktidy. Kritizoval, že politika ekologické devastace a potlačování alternativních názorů dosáhla i do tohoto kontinentu. Zdůraznil, že je nutné reagovat na tyto nebezpečné praktiky mezinárodní reakcí.

Budoucnost Pšenichnova

Budoucnost případu Pšenichnova zůstává nejistá. Ačkoli byl převeden do vězení s lepšími podmínkami, zatím nebyl stanoven termín pro soudní jednání. Jeho přátelé a kolegové však považují tuto změnu za pozitivní signál, že Pšenichnov může být vnímán jako politický vězeň. Pakhomov podotkl, že jedinou možností, jak by mohli Pšenichnova znovu vidět, by mohl být výměnný proces vězňů.

Případ Pšenichnova zůstává utajován, a dotaz ze strany ORF k ruské vládě zůstal bez odpovědi. Pokud by byl Pšenichnov odsouzen za vlastizradu, hrozí mu doživotní trest odnětí svobody.