Nejhlasitější zvuk v historii

Maximální úroveň zvuku, kterou lidské ucho může bezpečně zaznamenat, činí přibližně 120 decibelů (dB). Jakmile úroveň překročí tuto hranici, může to vést k bolesti, přičemž při 150 decibelech může být ucho trvale poškozeno. Historie však dokumentuje mnohem hlasitější zvuky, zejména při událostech, jako jsou sopečné výbuchy, výbuchy bomb a kolize s kosmickými objekty.

Jedním z nejznámějších př příkladů je výbuch sopky Krakatoa v roce 1883, jehož zvuk byl slyšet až 3 000 mil daleko. Za druhé světové války produkoval zvuk bombardování v bojových oblastech hluk, který se rozšířil do vzdálenějších budov. V roce 1961 se zvukové vlny sovětských jaderných testů několikrát obtočily kolem Země.

Toto jsou pouze některé příklady toho, jak příroda a lidské aktivity dosáhly extrémních hladin hluku. Ale co je nejhlasitější zvuk, který byl kdy zaznamenán? Zaměříme se na vědu o zvuku, prozkoumáme nejhlučnější události zdokumentované v historii a odhalíme tento jedinečný zvuk.

Nejhlasitější zvuk, který byl dosud zaznamenán, vznikl 27. srpna 1883 při výbuchu indonéské sopky Krakatoa. Tento obrovský sopečný výbuch vyprodukoval zvuk v epicentru okolo 310 dB, což je mnohem více než jakýkoli jiný zvuk vytvořený přírodou nebo člověkem. Zvuk exploze byl slyšet tisíce kilometrů daleko a způsobil významné environmentální a lidské katastrofy.

Událost se odehrála na ostrově Krakatoa, který se nachází v průlivu Sunda mezi Jávou a Sumatrou, 27. srpna 1883 v 10:02 ráno. Zvuková vlna byla slyšitelná až na vzdálenost přibližně 4 800 kilometrů (3 000 mil). Místní obyvatelé srovnali tento zvuk s hromem. Zvukové tlakové úrovně měřené ve vzdálenosti 160 kilometrů od sopky dosáhly 180 dB.

Výbuch způsobil, že dvě třetiny sopečného ostrova se potopily. Kromě toho došlo k mohutným tsunami vysokým 46 metrů (151 stop), které zdevastovaly okolní pobřeží. Uvolněná energie byla ekvivalentní přibližně 200 megatun TNT, což je asi 10 000krát silnější než atomová bomba, která byla svržena na Hirošimu.

Zvuková vlna explozí obletěla Zemi několikrát. Během následujících pěti dnů byly zaznamenány otřesy až sedmkrát. Tyto otřesy zničily více než 160 vesnic a usmrtily více než 36 000 lidí. Výbuch Krakatoa měl globální dopady na klima a vytvořil mraky popela vystupující až do výšky 25 kilometrů. Následné sopečné aktivity vedly k vytvoření nového vulkánu, známého jako „Dítě Krakatoa“ (Anak Krakatau), který je v současnosti aktivní.

Sedm faktů o nejhlasitějším zvuku

Nejvyšší zaznamenaný zvuk při výbuchu dosáhl 310 dB v epicentru a byl slyšet až 3 000 mil daleko, což ovlivnilo téměř 8 % zemského povrchu.
Výbuch Krakatoa byl o 10 000krát silnější než atomová bomba v Hirošimě.
Zvukové vlny obletěly Zemi minimálně 4 až 7krát.
Výbuch vytvořil tsunami vysoká přes 40 metrů, což vedlo k rozsáhlému zničení.
Ti, kteří byli v okruhu 100 kilometrů od místa výbuchu, byli vystaveni riziku trvalého poškození sluchu a plic.
Výbuch Krakatoa způsobil dlouhodobé atmosférické efekty a změny klimatu.

Další extrémní zvuky

Výbuch sopky Krakatoa – 310 dB – Výbuch sopky v Indonésii v roce 1883, slyšitelný až 3 000 mil daleko.
Výbuch meteoritu Tunguska – 300 dB – V roce 1908 v Sibiři, explodující meteorit s ekvivalentem 12 megatun TNT, vyvrátil 80 milionů stromů.
Největší atomová bomba – 224 dB – Test největší atomové bomby Sovětského svazu v roce 1961.
Zvonění spermie (Sperm Whale) – 230 dB – Nejloudější zvuk, který vytvářejí spermie prostřednictvím sonarových kliků.
Rakety Saturn V – 204 dB – Silné rakety NASA, které produkují výrazný hluk i přes vodní absorbci.

Toto srovnání ukazuje, že i ty nejhlasitější výbuchy jaderných bomb jsou mnohem tišší než zvuk výbuchu Krakatoa. Výbuch Krakatoa však nepředstavoval pouze hlasitý zvuk, ale také změnil globální klima a vedl k vytvoření aktivního vulkánu „Dítě Krakatoa“.