Zrekonstruovat nebo nechat být (kuchyň) – to je otázka, kterou si dnes pokládá čím dál víc Čechů. Odpověď? Ne, demolice není nutná. Můžete se opravdu naučit žít ve své staré kuchyni – a možná vás to začne i bavit.
Období nízkých úrokových sazeb a různé státní dotace znamenaly za poslední desetiletí doslova vlnu rekonstrukcí po celé republice. Kuchyň, srdce domova – tam šly často statisíce. Řada lidí touží po nejnovějším stylu, dokonce i když jejich původní kuchyně vlastně stále bez problémů funguje. Není neobvyklé bourat moderní linku, protože “už není trendy”. Potřebujeme ale vůbec renovovat každých pět let? Opravdu je nutné vyhazovat celé staré kuchyně? To jsou otázky, které dostávají v roce 2025 nový rozměr.
Letos na jaře padla tahle témata i v pořadu „Dopoledne s Radiožurnálem“. V diskusi vystoupila Kristina Mjörnell, odbornice na stavební fyziku ve společnosti RISE, a Gustav Bergström, autor a popularizátor šetrné rekonstrukce, který v minulosti vedl projekt „Renovační šílenství“.
Proč jsme my Češi (stejně jako Švédi) tolik posedlí novými kuchyněmi? Podle Kristiny Mjörnell si často chceme dát “vlastní tvář” svému domovu, posunout se o krok dál než soused. Co když ale tlak na novotu jen nahrává zbytečné spotřebě a pocitu, že starší kuchyň je “nedostatečná”?
Zajímavý je i “sociální rozměr” kuchyně. V minulosti skrytá místnost je dnes chloubou, kde fotíme snídaně na Instagram – i když reálně vaříme méně než naši rodiče. Kuchyně už nejsou o polévce k nedělnímu obědu, ale spíš o tom, jak zapůsobit na návštěvu.
Jak na udržitelnou rekonstrukci kuchyně
Slovo “udržitelnost” dnes slýcháme všude – ale co vlastně znamená doma? Podle známé definice OSN jde o to, abychom dnes žili kvalitně, a přitom nebrali možnosti budoucím generacím. U rekonstrukcí se mluví hlavně o třech pilířích: ekologii, ekonomii a společnosti.
Kristina Mjörnell upozorňuje na jiný pohled: Každá linka, dvířka i dřez, které vyhodíte, jsou cenným zdrojem. Jejich výroba, doprava a instalace znamenají energii, dopravu, čas. Všechno, co “zbouráte”, někdo musel vyrobit – bourání je mrhání, které často vůbec nedává smysl. Zvlášť když staré věci pořád skvěle fungují.
“Udělejme z úcty ke starému trend”
Co dělat, když máte přesto chuť kuchyni “osvěžit”?
— Investujte spíš do radostí, které vám zvednou náladu, říká Gustav Bergström v pořadu.
Pomáhá taky změna úhlu pohledu – podívejte se, co na kuchyni rádi máte, ne jen co vás štve. Stačí někdy pár drobností: nová barva, výměna úchytek, LED pásek pod linku z IKEA nebo dřevěný prkénko z Alzy. S trochou nápadu uděláte hodně – a často stačí jen hodina odpoledne.
— Mnohdy není třeba bourat celé jádro. Omezení rozvíjí kreativitu a inspirativní řešení, dodává Gustav. Věřte, že improvizace teď frčí víc než katalogový vzhled.
Je čas změnit pravidla hry: začít si vážit toho, co už máme. Stejně jako jsou “vintage” a sekáčové kousky zase v módě, měla by být “in” úcta ke starému vybavení. Ať už máte kuchyň po babičce v paneláku v Brně nebo retro linku v bytě v Nuslích — dnes je hrdinství využít maximum, ne vyhodit všechno pryč.
