Marie-Louise Danielsson-Tham, profesorka hygieny potravin, nedávno vystoupila ve známém TV pořadu Nyhetsmorgon a otevřeně mluvila o kuchyňské hygieně. její demonstrace i slova mě opravdu donutily zamyslet se nad tím, jaké kuchyňské potřeby vlastně denně používáme. „V každé prasklince je od milionu do deseti milionů bakterií. S hygienou to má překvapivě málo společného,“ upozornila v živém vstupu.

Stará dobrá kuchyňská deska byla vždy na prvním místě u každého domácího kuchaře. Profesorka ale rozbila mýtus, který mezi Čechy stále koluje. Pozor: jeden konkrétní předmět může mít až nečekaně značný dopad na vaše zdraví.

Proč byste měli vyhodit běžné kuchyňské prkénko

Řeč není o ničem jiném než o dřevěné krájecí desce. Marie-Louise Danielsson-Tham důrazně říká, že dřevěná prkénka – navzdory tradici a pověsti – rozhodně nejsou „samočisticí“.

Při častém používání a stárnutí dřeva vznikají v prkénku praskliny. Právě tyhle škvírky jsou ideálním úkrytem pro bakterie. A zde nastává problém: když na prkénku krájíte třeba syrové kuřecí, je obrovské riziko, že škodlivé bakterie ulpí právě v těchto trhlinách.

Při dalším použití – například na čerstvé pečivo, zeleninu nebo ovoce – se mohou bakterie snadno přenést do vašeho jídla. A to už hygienická pohoda rozhodně není, ať máte v Praze kuchyň jako vystřiženou z časopisu.

Například bakterie EHEC, spojená s nedostatečně tepelně upraveným masem, se podle SVT v posledních letech v Evropě šíří častěji. Je přitom infekčnější než známější salmonela – dokáže způsobit silné bolesti břicha i prudký průjem.

Podle Marie-Louise už stačí deset bakterií EHEC a dospělý člověk může onemocnět.

Řešení podle profesorky? Dřevěné prkénko používat pouze na pečivo nebo sýry. Kupovat si sice designové, ale používat je pouze na „suché“ potraviny.

Proč dřevěná prkénka nejsou hygienická volba

V dalším vstupu během pořadu vysvětlila profesorka i další úskalí prkének z tvrdého dřeva. Nejenže je nesmíte mýt v myčce (nedoporučuje ani Bosch!), ale bakterie z něj bez pořádného varu fakt nedostanete. Řeč je o vaření v 60 °C po dobu nejméně půl hodiny – a přesto si nemůžete být jisti, že dostanete bakterie i z těch nejmenších prasklinek, kde se jim daří úplně nejlépe.

Marie-Louise to názorně ukázala: do praskliny v prkénku setřela sterilním tamponem – a když to dala kultivovat, počet bakterií byl až alarmující.

„Každá jediná tečka je kolonie. A v každé je mezi milionem a deseti miliony bakterií. Takže ta hygiena je u dřevěných prkének značně přeceňovaná,“ popsala expertně.

Doporučení odbornice: Jak často měnit prkénko na krájení?

Podle profesorky by Češi měli jednoznačně sáhnout raději po plastových prkénkách. Jasně, nejsou tak eco-friendly jako oblíbené dřevo, jenže praktická stránka vítězí – z hlediska hygieny není o čem diskutovat.

Doporučuje mít několik prkének různých barev (nebo alespoň dobře rozlišených): jedno na maso, jedno na ryby a zvlášť na zeleninu či pečivo. Kdo dává maso na desku po paprice, ten si u nás v Brně koleduje o průšvih.

Ideální je desky i častěji měnit – plastová prkénka dnes stojí pár korun, i v Tescu je pořídíte za babku. A jak často je teda měnit? 2–3× ročně, říká Marie-Louise Danielsson-Tham.

Celou reportáž s paní profesorkou najdete na webu pořadu Nyhetsmorgon.