Uvažujete o pořízení tepelného čerpadla? Rozhodně počítejte s tím, že tu nejde o rychlý a levný nákup, který odbavíte kartou při večerním surfování. Počáteční investice se zpravidla pohybuje mezi 220 000 a 350 000 Kč včetně DPH — a u prostornějších domů celková částka může ještě narůst. než si řeknete „jdeme do toho“, doporučuji se důkladně zamyslet nad klíčovými parametry a možnostmi dotací.
FOTO: Schlieger / PHOENIXCOM
Jak ovlivní velikost domu cenu tepelného čerpadla?
Cena, na kterou při výběru čerpadla narazíte, závisí hlavně na rozměrech nemovitosti a také na typu systému (například zda pořizujete i akumulační nádrž). Pro lepší představu: pokud uvažujete i o využití aktuálních státních dotací (např. 80 tisíc Kč) a třeba o slevě od renomované značky Schlieger (57 500 Kč), dostanete se s malým domem do 120 m² na konečnou sumu zhruba 160 tisíc Kč po odečtení podpory.
- Menší dům (do 120 m²): cca 297 000 Kč → po dotacích a slevách kolem 160 000 Kč
- Středně velký dům (do 190 m²): cca 163 000 Kč po započtení úlev
- Větší nemovitosti (nad 190 m²): očekávejte investici přes 185 000 Kč
Ceny uvádím včetně DPH a instalačních prací. Pokud chcete znát reálný rozpočet pro svůj konkrétní domov, platí pořád staré dobré pravidlo: nechat si vše spočítat odborníkem na místě. Podstatnou roli hraje i stav domu, jeho izolace a samotná příprava na napojení systému. Pavel Matějovič, ředitel provozu ze společnosti Schlieger, potvrzuje, že jejich moderní tepelná čerpadla s topným faktorem 4,4 spolehlivě zvládnou české podmínky — zvládnou vytápět i při venkovní teplotě minus 25 °C. Pro Vysočinu i Jeseníky dobrá zpráva.
Provozní náklady: Co všechno je třeba zvážit?
Pokud jste čekali univerzální odpověď na otázku „Kolik mě bude stát vytápění s tepelným čerpadlem?“, musím říct na rovinu: jednoduše ji nenajdete. O celkových nákladech rozhoduje nejen velikost domu, ale také kvalita izolace, počet lidí v domácnosti i jejich požadavky na teplotu. Ačkoliv hlavní rozdíly pocítíte mezi nížinou a horami — vytápění bytu v Pardubicích vyjde levněji než v Železné Rudě. náklady můžete ovlivnit i svým přístupem (stačí trochu snížit požadovanou teplotu o jeden stupeň a úspora hned vyskočí — průměrně o 6 % podle několika průzkumů, což může být i několik tisíc ročně).
V posledních letech se mimochodem trend posunul — v českých domácnostech stoupla poptávka po větším teplotním komfortu. Dřív stačilo 20–21 °C, dnes už často řešíme 22–23 °C v obytných místnostech. Každý stupeň ale znamená také dražší dávku energie.
Kolik stojí vytápění a ohřev vody s tepelným čerpadlem v roce 2025?
Konečné číslo pro vaši domácnost zjistíte nejlépe pomocí online kalkulaček — najdete je třeba na stránkách energetických firem, výrobců čerpadel nebo na specializovaných portálech typu TZB-info. Základní verze kalkulaček vystačí s rozlohou podlah, typem stavby a informací o zateplení. Pro orientaci uvedu některé současné modelové příklady:
- novostavba 70 m², topení plynem: cca 22 000 Kč/rok
- elektřina: cca 32 000 Kč/rok
- tuhá paliva: cca 18 500 Kč/rok
- centrální vytápění: cca 21 700 Kč/rok
Chcete-li jít do detailu, komplexní kalkulátory vás požádají i o informace typu tepelné ztráty, počet členů domácnosti, přesné umístění podle okresu apod. Například dům s tepelnou ztrátou 9 kW v průměrné české oblasti při čtyřčlenné rodině spotřebuje kolem 22 400 kWh na topení a teplou vodu během roku, další cca 3 200 kWh padne na běžné spotřebiče.
Srovnání různých typů vytápění: Kam se řadí tepelné čerpadlo?
Zajímá vás, jak si čerpadlo vede v porovnání s plynem, elektrikou či dřevem? Průměrné roční provozní náklady vychází následovně:
- Dřevo (kotle): cca 68 400 Kč/rok
- Tepelné čerpadlo (vzduch–voda, SCOP 4): cca 84 000 Kč/rok
- Dřevní pelety: cca 94 400 Kč/rok
- Zemní plyn (kondenzační kotel): cca 105 700 Kč/rok
- Přímotopná elektřina: cca 130 600 Kč/rok
Na první pohled je dřevo nejlevnější. Ale když vezmete v úvahu skladování, sekání, neustálé přikládání a občasný puch v okolí, najednou má systém s tepelným čerpadlem jasné výhody — minimum starostí, čistý provoz a téměř žádný smog. Možná i proto stále více lidí v Praze i Brně přechází na tuto „chytřejší“ variantu vytápění.
Data čerpána z Českého statistického úřadu (ČSÚ), publikace „Spotřeba paliv a energií v domácnostech“.
