Dne 17. července 709 před naším letopočtem došlo nad Qufu, starobylým hlavním městem tehdejšího království Lu v dnešní Číně, ke slunečnímu zatmění. Podle kroniky, která byla napsána 2 až 3 století po tomto události, byla „slunce zcela zakryto“. Jednalo se tedy pravděpodobně o totální sluneční zatmění. Tato kronika je prvním zaznamenaným takovým výjevem.

Město, které se považuje za domov Konfucia, existuje dodnes. Ruiny a archeologické nálezy potvrzují jeho umístění a význam v době království Lu.

Byla město přesunuta?

Vědci se dosud snažili verifikovat přesné datum slunečního zatmění pomocí astronomických výpočtů. Problém je, že 17. července 709 před naším letopočtem nebylo v Qufu podle rekonstrukcí možné pozorovat žádné totální sluneční zatmění. Místo toho byl jádro stínu slunečního zatmění vzdáleno 8 kilometrů od města, jak ukázaly výpočty.

Antické záznamy však rozhodně nebyly chybné. Vědci z Nagoyské univerzity v Japonsku a odborníci z Anglie a Číny nyní zjistili, že rotace Země a její rotační osa před 2 700 lety byly od dnešní doby odlišné. Dnes se Země otáčí o něco pomaleji než tehdy. Zpomalení způsobuje tření přílivů a gravitace Měsíce. Na základě antických údajů mohl výzkumný tým odvodit přesnou rychlost rotace v 8. století před naším letopočtem.

Rychlejší otáčení Země

Studie ukázala, že Delta T (ΔT), což je parametr pro rychlost rotace Země, bylo během tohoto slunečního zatmění mezi 20,264 a 21,204 sekundami. Na začátku 21. století byla ΔT 64 sekund, v roce 2025 přibližně 69 sekund.

ΔT popisuje rozdíl mezi univerzálním časem, tedy absolutně rovnoměrným časem atomových hodin, a pozemským časem, který souvisí s rotací Země. V současnosti Země zpožďuje asi o 0,5 sekundy ročně, což v průběhu desetiletí může způsobit velký rozdíl.

Před vznikem atomových hodin bylo však možné ΔT pouze rekonstruovat, nikoli měřit. Takové záznamy, jako jsou čínské kroniky, pomáhají získat více informací o naší planetě z doby před tisíci lety.